Vlasta Burian si za jeden film vydělal víc než dělník za 40 let

Zlatá první republika nebo ne? Inu, jak se to vezme. Pohádkový život měli třeba špičkoví herci, nejhůř na tom byli dělníci v zemědělství. Násilná změna těchto poměrů se však ukázala jako cesta do pekel.

Když jsem se seznámil s luxusními honoráři krále komiků Vlasty Buriana, tak jsem ptal sám sebe, jestli byly v pořádku tak velké rozdíly ve výdělcích v éře první republiky? Na webu tvguru.cz je uvedeno, že král komiků Vlasta Burian dostal v roce 1933 za film Pobočník jeho Výsosti 270 tisíc korun. Za tyto peníze už se dala v Praze koupit například luxusní vila. A takovou si pořídil i Vlasta Burian. Mohl si to dovolit, protože jeho honoráře běžně přesahovaly sto tisíc korun za film a on jich natočil opravdu hodně, třeba i pět za rok. Kromě toho byl také majitelem vlastního repertoárového divadla, z něhož měl také solidní příjmy. Když si uvědomíme, že počet natáčecích dní jednoho filmu často nepřesahoval jeden měsíc, tak to byly velmi slušné výdělky.

Jak se tedy žilo za první československé republiky v letech 1918 – 1938? Jednou jsme se s bývalou ženou Evou dívali v televizi na na nějaký prvorepublikový film. Byla v něm scéna, jak se lidé baví někde v baru. Ona mi k tomu řekla. „takhle většina lidí v té době rozhodně nežila.“ Souhlasím, měla pravdu. A jaká tedy byla skutečnost?

Průměrná měsíční mzda v Československu byla podle webu dotyk.cz poprvé vypočítána v roce 1930 a činila 789 korun. Dělnici v té době brali v průměru 550 korun měsíčně, lépe na tom byli horníci s 940 korunami měsíčně nebo kvalifikovaní dělníci ve strojírenství, kteří si mohli vydělat až 1000 korun měsíčně. Výjimku pak tvořili dělníci v Baťových továrnách, kteří si v třicátých letech vydělávali v průměru 2000 korun měsíčně. Úředníci si pak přišli průměrně na 1550 korun měsíčně. Ženy jako úřednice však dostávaly jen 840 korun měsíčně. Nejméně dostávali zaplaceno zemědělští dělníci. Muži přinesli domů 525 korun, zatímco jejich manželky dokonce pouhých 315 Kč. Ovšem ti, co pracovali u sedláků na statcích, dostávali navíc zdarma různé deputáty. Pamatuji si také, že moje babička z matčiny strany (narozena 1913) si v Praze jako služka v nějaké továrnické rodině podle vlastního vyprávění vydělala 200 korun měsíčně. Ovšem oblečení, jídlo a ubytování měla zdarma. Takže jako takové kapesné to bylo docela přiměřené.

Slušně na tom byli vysocí ministerští úředníci, jejichž platy se pohybovali kolem necelých 4000 korun, stejně jako štábních důstojníků na ministerstvu národní obrany. Středoškolští profesoři vydělávali podle odsloužených let a i oni si mohli přijít až na téměř 4000 korun měsíčně. Četnický strážmistr dostával 1315 korun měsíčně, strojvedoucí si vydělali průměrně 1500 korun měsíčně. I u posledně dvou jmenovaných to byly na tehdejší dobu nadprůměrné příjmy.

Pouhá výše platů však nestačí k pochopení situace a tak nyní uvádím ceny na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století podle webu ptejseknihovny.cz a knihy První republika 1918 – 1938.

Chléb (1kg) – 3,40Kč, brambory (1kg) – 0,95Kč, vepřové maso (1kg) – 16,90Kč, mléko (1l) – 1,95Kč, máslo (1kg) – 25,75Kč, vejce (1ks) – 85 haléřů, cukr (1kg) – 6,20Kč, pivo v lahvi 1,45 Kč (0,5l), 1 rohlík – 20 haléřů, hlavní jídlo v samoobslužné restauraci - 2 - 4 Kč, hlavní jídlo v lepší restauraci s obsluhou - 8 - 12 Kč, košile pánská – 24,92Kč, oblek pánský – 698,33Kč, oblek dámský – 571,67Kč, boty kožené – 100Kč, jízdné - vlak 20km - 4,40Kč

jízdné tramvaj – 1,20Kč, stříhání vlasů – 4 Kč, lístek do kina – 3 – 13 Kč.

Z toho je patrné, že ani nejhůře placení dělnici hlady netrpěli, i když si moc vyskakovat nemohli. Pravdou však je, že Vlasta Burian si za svůj nejvyšší honorář vydělal tolik peněz, na které by dělník musel pracovat přes 40 let. Podobně dobře placeni byli jeho kolegové a herecké hvězdy té doby Hugo Haas a Oldřich Nový.

Takže se opět ptám? Jsou v pořádku takové velké rozdíly v příjmech lidí? Peníze nejsou problémem toho, kdo bere, ale toho kdo je dává. Koneckonců na filmy s Vlastou Burianem se chodili bavit i dělníci a ony vydělávaly miliony korun. Takže král komiků si svoje příjmy plně zasloužil. On nikoho neokradl, nikomu tyto peníze násilím nesebral, ale bral honoráře, o kterých i ti, co je dávali, věděli, že se jim to vyplatí. Každá práce má na trhu nějakou cenu a pokud je někdo se svým ohodnocením nespokojený, tak by se měl především sám, vlastním úsilím, vlastní pílí, snažit to změnit. Lidé by měli mezi sebou soutěžit a ne si závidět.

Koneckonců závist je mimořádně odporná lidská vlastnost a křesťanství ji řadí mezi sedmero hlavních hříchů. Závistí a nadáváním na poměry ještě nikdo svůj osud nezlepšil. Proto velmi silně nemám rád levici a hlavně komunisty, kteří štvou povětšinou neschopné a líné proti lidem pilným a pracovitým. Jak nás už historie poučila, násilná změna zavedených pořádků ve stylu, že jedněm uloupím majetek a dám ho druhým, se ukázala jako řešení, které způsobilo smrt desítkám milionů lidí a nakonec vedlo do pekel. Nemám nic proti bohatství dosaženému poctivým způsobem. Je rovněž lepší, když miliardáři mají své miliardy, než když kvůli jakési falešné touze po nesmyslné a nereálné rovnosti umírají nevinní lidé.

Zdroje:

Průměrné ceny 1918-1938 — PSK

Bohémský život? Kolik braly protektorátní filmové hvězdy | Dvojka

První zvukový film Vlasty Buriana vydělal 5 milionů, prozrazuje filmový publicista Jaroslav Spěváček | Zlín

Jaké byly platy filmových hvězd první republiky: Burian měl závratné honoráře, Mandlová žalostně málo. To nepochopíte! | TVGURU.cz

Vývoj platů v Česku: za první republiky vydělával profesor stejně jako ministr | Zajímavosti | Lidovky.cz

Jak vypadaly platy za první republiky a co se za ně dalo koupit? Skvěle se měli učitelé, nejhůř zemědělci – Dotyk.cz

Vlasta Burian – Filmový přehled

První republika 1918–1938, kolektiv autorů, nakladatelství Zoner Press, Brno 2016