Vlaková uklízečka se za komunistů živila prostitucí, příživnictví na ni však bylo krátké

Ondra byl kluk odněkud ze Slovenska a občas jsme spolu zašli na pivo. Jeho práce byla nezáviděníhodná, šéfoval vlakovým uklízečkám a měl tam opravdu pozoruhodný personál. Mezi nimi také jednu prostitutku.

Vlaky jezdily za socialismu často špinavé. Vlakových uklízeček bylo málo a ty, co byly, v mnoha případech pracovitostí nevynikaly. Ondra, který jim šéfoval na brněnském odstavném nádraží, mi někdy v druhé polovině osmdesátých let o jedné takové své podřízené vyprávěl zajímavé věci. „Mám tam jednu ženu, která nechodí do práce. Tak jsme ji zpočátku psali dovolené a když už to nešlo, tak jsme ji holt museli psát áčka (neomluvená absence). Pak už mi to nedalo a zeptal jsem se jí, proč to dělá, proč nechodí do práce? A ona mi řekla, „proč bych to dělala, za noc si ve Voroněži vydělám víc než tady za měsíc“.“ Pro neinformované, Voroněž patřil v Brně k nejlepším hotelům s mezinárodní klientelou. Takže provozovatelky nejstaršího řemesla si tam opravdu mohly přijít na velmi slušné peníze.

Zákon o příživnictví však byl na dotyčnou krátký. Důvody velice dobře to vysvětluje ve své diplomové práci pro Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy Hana Geuss. „Aby byla naplněna skutková podstata trestného činu příživnictví podle §188a trestního zákona č.86/1950 Sb., §203 nebo, v letech 1963– 1965, §203 odst.1 trestního zákona č.140/1961, musely být splněny dvě podmínky: pachatel se soustavně vyhýbal poctivé práci a zároveň se dával někým vydržovat nebo se živil jiným nekalým způsobem… Obě podmínky musely být splněny současně. Pokud se dotyčný vyhýbal práci, ale nenechával se vydržovat, ani prostředky k obživě si neobstarával jiným nekalým způsobem (například je získal z dědictví), nebylo ho možné za příživnictví postihnout, podobně jako nebylo možné postihnout toho, kdo se živil nekalým způsobem, ale zároveň pracoval, nebo pracovat z různých důvodů (starobní důchod, péče o dítě) nemusel.“

Ona prostitutka však měla razítko v občance, že pracuje na dráze a tudíž nemohla být trestána podle zákona o příživnictví. Živila se sice prostitucí, což bylo za socialismu považováno za nekalý způsob obživy, jenomže nebyla splněna druhá podmínka - vyhýbání se práci. Ona byla zaměstnaná. Ondra ji sice mohl vyhodit, a pak už by se na ni příživnický paragraf vztahoval, jenomže to mělo háček. Koho místo ní? Post vlakových uklízeček s bídným platem nebyl tak atraktivní, že by se o něj uchazečky rvaly. Naopak Ondra si stěžoval, že má šílený podstav, a ona občas do práce přišla a nějaký ten vagón uklidila. Takže si ji nechal. Jsem přesvědčen, že ona dotyčná to měla dobře promyšlené, zákon na ní byl krátký, byla si vědoma toho, že ji jen tak z práce nevyhodí a věděla, kam až může zajít.

120313372.pdf