V bitvě u Křeče byli poraženi fanatičtí radikální husité, šťastný to den českých dějin

Posledním velkým střetem husitské války nebyly Lipany, jak se mnozí mylně domnívají, ale bitva u malé jihočeské obce o rok později. V ní před 590 lety 19. srpna 1435 porazil Oldřich II. z Rožmberka táborské husitské vojsko.

Drtivou porážkou táborských a sirotčích vojsk v bitvě u Lipan neskončila éra fanatických husitských radikálů. Táborský svaz v čele městem Tábor zůstával pořád silný a stále ovládal hodně měst a hradů, především v jižních Čechách. Skoncovat s ním se rozhodl přední český katolický šlechtic Oldřich II. z Rožmberka. Jak uvádí web valecnehroby.mo.gov.cz, začátkem léta 1435 zahájila rožmberská vojska spolu se spojenci, především z královského města Českých Budějovic, obléhání Lomnice (nyní Lomnice nad Lužnicí). Ta byla v držení husitů už od roku 1420 a způsobovala Rožmberkovi velké škody. Husité pod velením hejtmana Jana Řezníka se rozhodli obléhání čelit. Lomnici přišlo na pomoc táborské vojsko, především se zásobami potravin, které obležení už nutně potřebovali.

K městu se blížilo asi 1000 táborských bojovníků, jednalo se o ty nejlepší, které měl táborský svaz k dispozici. V srpnu se táborským oddílům podařilo proniknout do Lomnice i se 48 vozy zásob a střeliva. Vypadalo to pro kališníky dobře, jenomže Oldřich II. z Rožmberka je takto vlákal do léčky. Záměrně je nechal projít bez boje do města a jejich zničení naplánoval až na zpáteční cestě do necelých padesát kilometrů vzdáleného Tábora. Tento manévr se mu povedl naprosto dokonale. V obci Křeč rožmberská vojska zaútočila na husity opevněné u místního kostela. Ta po nějaké době prolomila vozovou hradbu a vnikla do nechráněného protivníkova týlu. Odpůrci husitů si v té době už dobře uvědomovali, že taktika vyznavačů kalicha má jednu velkou slabinu. Jakmile se nepříteli podařilo proniknout dovnitř vozové hradby, byla pro husity bitva prohraná, protože jejich velitelé si s tím neuměli poradit, nevěděli co v takových případech dělat. Toho si byl vědom i Oldřich z Rožmberka a přizpůsobil tomu svoji strategii, která mu vyšla. Jeho ozbrojenci také rozprášili táborské posily v počtu asi 300 bojovníků vyslané na pomoc, ještě předtím než dorazili k původní zásobovací koloně. V listopadu 1435 se pak vzdala svým oblehatelům i samotná Lomnice.

Pro Oldřicha z Rožmberka to byla satisfakce za předchozí nezdar v červnu 1420 u Tábora, kdy město obléhal se svým vojskem, ale táborští jej překvapili výpadem z města a porazili ho. O 15 let později to kališníkům vrátil i s úroky. Táboritů zahynulo na 800, když z obležených u kostela se zachránila pouze asi dvousetčlenná jízda, která jednoduše ujela na koních pryč.

Toto vítězství rožmberských a jejich spojenců nad radikálními tábority můžeme považovat za šťastný den českých dějin. Už dříve takto hodnotil profesor Josef Pekař porážku husitských radikálů u Lipan. „Lipany jsou poslední významnou a všem dobrým Čechům vítanou stanicí konce. Učinily přítrž zkáze, jež kvetoucí a slavné království přivedlo na pokraj zhouby – všechny křížové výpravy Zikmundovy způsobily zajisté jen malý díl škod a ztrát, jež nahromadilo neštěstí války domácí,“ zveřejnil 27. května 1934 v Národní politice. A to samé co platí pro Lipany, platí i pro Křeč. Husitští fanatici chtěli pokračovat v boji za každou cenu. Umírnění husité společně s katolíky si však uvědomovali, že patnáctiletým konfliktem totálně zdevastovaná země už nemůže dále snášet válečná utrpení a potřebuje mír. Jejich vize naštěstí zvítězila.

Tábor i pod vlivem této porážky nakonec uznal Zikmunda Lucemburského za českého krále. Ten ho v roce 1437 povýšil na královské město, které dostalo do znaku dvouhlavou černou říšskou orlici. Takto paradoxně dopadla dřívější husitská bašta. Nehledě k tomu, že Tábor se stal feudálním pánem - majitelem desítek vesnic v okolí i s poddanými. Není také nic známo o tom, že by se k nim choval lépe než třeba Rožmberkové.

Zdroje:

1435: Bitva u Křeče – poslední bitva husitských válek | Válečné hroby

Konec husitské armády: Před 590 lety byla poražena u Křeče poslední velká výprava, ne u Lipan, jak se učíme ve škole

Oldřich II. z Rožmberka - Středověk - e-stredovek.cz - české a světové dějiny

Symboly města: Město Tábor - oficiální webové stránky

Josef Pekař a hodnocení husitství

Dějiny českých zemí, Jaroslav Pánek, Oldřich Tůma a kolektiv, nakladatelství Karolinum, Praha 2018