Uplakané děvče z chmurného Lukašenkova Běloruska

Patří to k velkým lžím a podvodům současné KSČM. Naši bolševici všude rozhlašují, jak se v Bělorusku žije skvěle, ovšem opak je pravdou. To potvrzují běloruské děti, které na pozvání českobudějovické Diecézní charity, přijíždějí každý rok do České republiky na ozdravný pobyt.

Bělorusko v čele s diktátorem Alexandrem Lukašenkem patří mezi země strachu, kde lidé se bojí veřejně říct, co si myslí a předáci opozice jsou v lepším případě zavíráni do vězení, v horším pak mizejí beze stopy.

Českobudějovická Diecézní charita v rámci projektu Adopce na dálku podporuje více než stovku dětí z Běloruska, které pocházejí z tamních sociálně slabých rodin a mnohé z nich trpí různými nemocemi v důsledku černobylské jaderné havárie. Vypadá to tak, že čeští adoptivní rodiče každý rok pošlou svým dětem minimálně pět tisíc korun a pomáhají jim tak například v dosažení lepšího vzdělání. A zhruba deset až dvacet těchto dětí se v létě podívá na týden do Česka.

Děti se dostanou na čas do lepšího prostředí a kromě toho mají jejich cesty i politický význam. Jedná se o to, že tamní lukašenkovská propaganda vykládá lidem, jak jejich země je nejlepší v Evropě, a jinde to nestojí za nic. Něco podobného nám kdysi tvrdili bolševici, ale pak si člověk vyjel do západního Německa nebo do Rakouska a pochopil, že komunisti jsou prachsprostí velcí lháři.

A jenom pro ilustraci, v Bělorusku si vydělá učitel v přepočtu kolem sedmi tisíc korun, zemědělci berou okolo třech tisíc korun a důchody se pohybují mezi patnácti sty až třemi tisíci českými korunami. Přitom ceny jsou v této zemi srovnatelné s těmi našimi. Levnější jsou pouze nájmy, benzín a vodka.

Mnoho rodin tam žije v mizerných podmínkách. Tak například jedno adoptované děvče bydlí v malém dřevěném domku v jedné místnosti o dvaceti metrech čtverečních se dvěma sourozenci a rodiči. To, že dům nemá vodovod, koupelnu a splachovací WC, není snad třeba dodávat. A takto se na běloruské vesnici žije běžně.

Když potom běloruské děti přijedou k nám, jsou jako v Jiříkově vidění. To se pak třeba cákají ve vaně půl hodiny, protože doma nic takového nemají a jedna holčička se dokonce rozplakala na koupališti s různými atrakcemi včetně toboganu. Naříkala, že u nich nic takového není a proč jim Lukašenko něco takového nepostaví.

Takže taková je pravda o Bělorusku, když se člověk nad tím zamyslí, tak pak je rád, že žije v solidní zemi. A malí návštěvníci z Běloruska si uvědomí, že Lukašenko je ulhaný podvodník, nenechají se dále manipulovat a časem s ním rázně zametou.