Manžel se v den úmrtí manželky přihlásil na jejím počítači jejím heslem k jejímu účtu a vybral 300 000 Kč. U notáře v předběžném šetření v dědické věci, kde byl poučen mimo jiné o své povinnosti vypovídat pravdu a nic nezamlčovat, zejména pokud jde o majetek zůstavitelky, ale uvedl a podepsal, že vkladní knížky, sporožirové účty a terminované vklady zůstavitelky nejsou. Prostě popřel jak účty zůstavitelky, tak výběr 300 000 Kč. Když se to provalilo, tvrdil, že převod uskutečnila manželka, která v tu dobu byla v nemocnici. Tady lhal po druhé. Převod byl podle IP adresy proveden s domácího PC v době, kdy manželka byla podle sdělení lékařů v kómatu. Pak si vymyslel další historku, že ji před tím půjčil 300 000 Kč a šlo o vrácení dluhu. To mu také vyvrátili. Pan novinář si měl sehnat informace a nepsat článek podle jedna paní povídala.

Souhlasím.

A jen doplním, že z titulu společného jmění manželů a přístupem k účtu byly ty peníze (také) jeho. A dnem úmrtí manželky se sáhnutím na ně stává trestný čin. Absurdita.

Naopak! Úmrtím jednoho z manželů SJM zaniká a musí dojít k vypořádání v dědickém řízení. Co v článku není, pán se snažil s dědického řízení pod různými záminkami vyvést 300 000 Kč.

K takovému jednání navádí nesmyslný dědický zákon. Představme si manželský pár, který žije celý život ve shodě ve společné domácnosti a šetří si na zadní kolečka. Když jeden z nich zemře, jejich společné úspory jdou do dědického řízení a pokud je tam hodně dědiců, tak pozůstalý vdovec nebo vdova si mohou o těchto úsporách nechat akorát tak zdát, zvlášť, pokud jsou ti dědici nevděční parchanti. Podle mě by se v takových případech mělo dědit, až zemře i druhý z manželů.

Jen je mi divné, jak lze vybrat ze zablokovaného účtu. Nebo nebyl zablokován?

Je to tak, naprostá absurdita.

Nehledě k tomu, že i tak by se v každém případě ty peníze staly jedním z předmětů dědického řízení.

Jenže my nemáme informaci o tom, kolik těch peněz dohromady bylo a zdali část z této sumy neměl zdědit někdo jiný.

Zrovna u této kauzy je velký rozdíl mezi rozumovým a emocionálním vnímání.

Ve většině případů se shodneme, ale tady mám jiný názor.

Pozůstalý manipuloval s účtem, ke kterému neměl dispoziční právo a to v situaci, kdy existují další dědicové. To jsou informace, které se mi povedlo dohledat.

K trestnému činu tedy jednoznačně došlo. A byl by přitom takový problém si zařídit vzájemná dispoziční práva? Za chyby se prostě platí.

A do srovnávání trestních sazeb za různé činy se pouštět nechci. Asi ta souměřitelnost bude mnohdy kulhat, ale je věcí zákonodárců co s tím provedou.

A jsem docela zvědavý, zda do hry vstoupí institut milosti prezidenta republiky. Když ta souměřitelnost s jinými trestními činy vykazuje závažné nedostatky, tak bych tu milost očekával.

Pane Zieglere. Zakony a take tresty urcuje Parlament (nebo by mel). Je-li tomu tak, piste o te strukture ktera ty zakony vymysli. Tam plati ty otazky, ktere spravne kritizujete. Spravedlnost MUSI byt vyvazena, ninak je k nicemu .... valastne ne , je ukazkou jaky je to zbor ktery volime.

Zaslouzena karma

Jak už zmiňuje kolega, nejhorší na tom je, že tomuto neudělá přítrž ani ústavní soud, který v jiných případech řeší nadávky v novinách. Tady nechá zničit život pravděpodobně slušnému člověku, který jen nedomyslel své konání, pri kterem nikomu faktické škoda mevznikla

Stejně tomu dost dobře nerozumím. Jak by tomu bylo v případě, že manželé mají společný účet na který chodí i důchody obou manželů. Co se tedy stane po smrti jednoho z nich? Je účet zablokován nebo si může žijící manžel z účtu vybírat svůj důchod?

Jinak k soudcům - nejvíce ze všeho je zajímají jejich platy a pokud udělají nějaké divné rozhodnutí tak se nic neděje protože (oni) jsou prakticky nepostižitelní.

Stačí, když má ten druhý práva disponenta, pak může s prostředky nakládat i po úmrtí. To tady bohužel nebylo.

Chtěl jsem o tom psát, v jakém báječném justičním systému žijeme. Znásilnění je "odměněno" podmínkou, sexuální ataky na děti je omlouváno nutnou péčí o děti......

A pak tři roky natvrdo za celkem logický krok.

Taky máš pocit, že si někdo dělá srandu?

Zřejmě ano Tome.