Těžká radarová schizofrenie v podání ČSSD

Co si o tom mám myslet, vážně nevím. Zatímco Stanislav Gross v sobotních Lidových novinách přiznal, že sociální demokracie o radaru s USA jednala, Jiří Paroubek se ve stejný den ve spřízněném Právu tvářil jako zásadní protiradarový bojovník. Dělá si snad ČSSD z lidí legraci?

Komedie v podání šéfa sociální demokracie pokračuje. Jiří Paroubek opět zdůraznil, že o pětiletém jednání svých stranických kolegů s USA o umístění obranného radaru prý jako předseda vlády vůbec nevěděl, protože to bylo podle něj důkladně utajeno na ministerstvu obrany. Na to se nabízí logická otázka. Jak je tedy možné, že jeho předchůdce Gross o jednáních věděl?

Vysvětlení může být dvojí. Za prvé, pan Paroubek, který tak často vykřikuje do světa, jaká že je hvězda v zahraniční politice, je ve skutečnosti obyčejný břídil, který nemá přehled o zásadních a pro Českou republiku klíčových jednáních, jež se v zemi konají.

Za druhé, o schůzkách s Američany věděl, a možná i s radarem v Brdech zpočátku souhlasil, ale jelikož veřejné mínění není radaru nakloněno, tak obrátil o sto osmdesát stupňů a kulantně řečeno, expremiér Paroubek v takovém případě nemluví pravdu.

V každém případě by však ani jedna z variant nebyla dobrým vysvědčením pro sociální demokracii.

Jediné, co mně v celé radarové záhadě příjemně překvapilo, je racionální a rozumné uvažování Stanislava Grosse, který umístění radaru v Česku podporuje a svůj názor podpořil moudrými argumenty. Ať máme na nynějšího právníka názor jakýkoliv, v tomto případě  s ním nelze, než souhlasit!