Sládek v sukních šíří pseudovlastenecké komunistické nesmysly

Otec a strýc současného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga patřili k hrdinům protinacistického odboje. Z tohoto důvodu považuji za nehorázné tvrzení Jany Bobošíkové, že ministr zahraniční nás prý chce podřít Berlínu.

Takže znovu opakuji pro zabedněnce, kteří nechtějí znát pravdu a žijí v zajetí bolševického klišé, že česká šlechta se houfně paktovala s nacisty, historickou pravdu. Ano jistě byli mezi šlechtici i kolaboranti, ale ti se etablovali též z řad dělnictva, a nikdo si paušálně nedovolí tvrdit, že dělníci byli spolupracovníci gestapa.

Mnoho šlechticů se totiž zapojilo do odboje, akorát komunistická propaganda o tom mlčela a někteří z nich za to zaplatili životem. Například novinář Zdeněk Bořek-Dohalský byl v únoru 45 popraven v Terezíně a jeho bratr hrabě Antonín, kněz a kanovník svatovítské kapituly, byl ve dvaačtyřicátém ubit k smrti v koncentračním táboře v Osvětimi.

Mezi ty, kteří se od počátku okupace postavili na odpor proti hitlerovskému Německu patřili bratři Karel VI. a František Schwarzenbergové z orlické větvě rodu, otec a strýc bývalého kancléře prezidenta Václava Havla, Karla VII. Schwarzenberga.

Karel VI. již na podzim osmatřicátého roku sepsal slavné prohlášení české šlechty, ve kterém vyzýval prezidenta Beneše, aby hájil staré historické hranice českých zemí a odmítl Mnichovskou dohodu. Nacisté to věděli a Karlu Schwarzenbergovi se pomstili v roce 1942, kdy na jeho majetek uvalili nucenou správu.

V květnu pětačtyřicátého roku Karel VI. jako nadporučík v záloze velel protinacistickému povstání v Čimelicích a se svými lidmi odzbrojil a zajal posádku německého obrněného vlaku na čimelickém nádraží. Později vyrazil s povstaleckou jednotkou do sousedních Mirotic, kde byla silná německá posádka a on byl zraněn v boji při jejim odzbrojování. Po válce si Čimeličtí zvolili Karla Schwarzenberga předsedou Místního národního výboru.

Prezident republiky Edvard Beneš pak vyznamenal Karla Schwarzenberga za jeho statečnost v boji proti nacismu vysokým vojenským vyznamenáním - Československým válečným křížem.

František Schwarzenberg se rovněž za nacistické okupace zapojil do protinacistického odboje a na konci války aktivně bojoval v povstání na pražských barikádách. Mladší z bratrů Schwarzenbergů také převzal kapitulaci německé posádky na pražském Wilsonově (dnes hlavní) nádraží.

Pokud by si paní Bobošíková chtěla doplnit své chatrné historické znalosti, může si přečíst knihu Vladimíra Škutiny, František Schwarzenberg, český šlechtic.

Z hlediska těchto faktů mně tedy není jasné, jak předsedkyně jakéhosi pochybného spolku Suverenita došla k závěru, že Karel Schwarzenberg nás chce prodat Berlínu. Jeho předkové svoje češství potvrdili v boji s nacisty. Nevím, jestli se něčím takovým může chlubit i rodina paní Bobošíkové?

Jan Bobošíková a jí podobní by měli přestat se svoji pseudovlasteneckou hysterii, aby se nezesměšňovali před vzdělanými lidmi. I když vzhledem k tomu, že bývalá europoslankyně a bojovnice proti EU, která úspěšně živila rodinu z bruselských peněz, rovněž kandidovala na prezidentku za KSČM, se asi nelze divit tomu, že opakuje komunistické nesmysly.