Tak jsme se obloukem vrátili do dob normalizace, kdy se ve významné dny pouštěly filmy s angažovanou tématikou a všichni angažovaní publicisté tomu hlasitě tleskali. No a stejně jako tehdy jsem i nyní tato díla ignoroval. Nicméně dnešní ČéTé tu angažovanost ještě umocnila, protože ti komanči na Nový rok dali aspoň v hlavním vysílacím čase pokoj. 🙈🤣

Čím je ten film angažovaný ?

Film Vlny velmi dobře vystihl tehdejší atmosféru. V osmašedesátém mi bylo devatenáct, navíc jsem se pohybovala v kulturních kruzích, takže mám osobní zkušenosti. Byla to doba dosti schizofrenní. Na jedné straně náznaky jakéhosi uvolnění, na straně druhé stále mocná STB.

Je s podivem jak mladý člověk dokázal proniknout do povahy tehdejší doby. Mádl je nadaný režisér, který má jistě mnoho před sebou.

Nepochopení některých níže diskutujících je pochopitelné. Jak už jsem psala: Pan Nadar buď tu dobu nezažil nebo utrpěl ztrátu paměti.

Paní Valíkové byly dva roky, takže nemůže hodnotit z vlastní zkušenosti a vzhledem k jejím literárním zálibám zjevně ustrnula v době své mladosti, protože nové postupy prostě viditelně nechápe.

Doba se stále mění a umělecký projev též. Pak je pochopitelné, že někteří nejsou schopni v jinak uchopeném tématu najít hlubší sdělení a jsou jiným přístupem zjevně zmateni.

Jen pro pořádek mám vystudovanou filmovou grafiku a přesto, že se oborem nezabývám a studovala jsem v pravěku, vývoj filmového umění stále sleduji.

Film je buď dobrý, nebo není, paní Trnková.

Jakoupak beletristickou knihu o roce 1968 jste ve svém dlouhém životě přečetla?

Na film jsem se jakožto pamětník té doby nakonec přece jen odhodlal aspoň chvílíli podívat, abych si udělal určitou představu o tomto "věhlasném" díle.

Nu, a jak jsem tušil, překvapení v tom dobrém slova smyslu se nekonalo.

Hned v úvodu záběry z roku 1967 - represe a agresivní zásah proti lidem, plakáty dosud neznámého Dubčeka.

Pokud si dobře pamatuji, nic takového se tehdy nekonalo. Rok 1967 byl naopak klidný a předszvěstí všudypřítomného uvolňování stalinského režimu a nastupujícího Pražského jara. Tedy vítanou nadějí. Represe tohoto rázu nastaly až v roce 1969, kdy lidé vyšli do ulic, aby si připomněli smutný 21. srpen 1968 a znovu se postavili proti okupaci naší země spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy. Dubčeka v roce 1967 ještě nikdo neznal (tedy alespoň většina občanů). Přišel totiž na scénu a stal se populárním a oblíbeným až na jaře roku 1968 jakožto symbol Pražského jara.

Po necelých 20 minutách jsem proto televizi vypnul, utvrzen v tom, co jsem od díla p. Mádla očekával.

Není jednoduché přesně popsat a zcela pravdivě zachytit historickou dobu, zvláště pak ne ve filmu. Avšak překroutit hned na samém začátku zásadní fakta, to už není jen běžný, nepatrný omyl, ale zjevně něco úplně jiného.

Normalizaci jsem zažil na vlastní kůži až do roku 1989, takže se mohu k ní mohu na základě svých bohatých, neblahých zkušeností vyjádřit bez toho, abych musel cokoli zkreslovat nebo účelově zamlčovat.

P.S. Nepotřeboval jsem se pohybovat v jakýchsi kulturních kruzích, jak nám tu opakovaně při každé příležitosti předkládá jistá paní. Pohyboval jsem se v reálném životě, takže moc dobře vím, jak to všechno bylo, a nepotřebuji si tu nic dokazovat.

Je však zajímavé, jak mnozí z těch nadšených diváků, dokonce i pamětníků té doby, přitom jaksi zapomněli na fakta včetně toho, jaké peklo zde "poučení" českoslovenští normalizační soudruzi právě po roce 1970, obzvláště pak v 70. letech, zavedli.

"...Pokud si dobře pamatuji, nic takového se tehdy nekonalo. Rok 1967 byl naopak klidný..."

Studentská demonstrace z podzimu 1967 (a tvrdý zásah proti ní) výmyslem rozhodně není...

Mno, kdo chce 68, doporučuji Škvoreckého Mirákl, nejlepší český poválečný katolický román, a film Zemský ráj to napohled, natočený podle Indiánského běhu Terezy Boučkové, dcery Pavla Kohouta, jejíž maminka Anna byla i jednou z milenek ústřední postavy českého disentu.

Vlny jsou takové placaté, nemrcouší. Ta StB se chovala jinak v padesátkách, jinak koncem šedesátek.

Ale jestli o nich něco fakt chcete vědět, sežeňte si Osočení, předposlední knihu 68'Publishers. Louskala jsem o Vánocích. V knihovnách není.

Myslím o StB. Sehnala jsem si ji kvůli informacím o metodách StB a o zápisech, jimž nelze věřit. Výpovědi lidí, kteří byli v nacistických i komunistických kriminálech, tahali je po výsleších - a pak se najednou, i kvůli mladému Pavlu Žáčkovi, ocitli v Cibulkových seznamech. Někteří z toho umřeli.

To jsou lidské tragédie, o nichž se zatím nemluví.

Blog je o tom, že Vlny měly nejvyšší sledovanost, i přes nesouhlas blogera Václava Kříže, Nebyl to trest pro diváky ČT, Vlny měly nejvyšší sledovanost. To je pravda, se kterou se nedá nic dělat.

Nejvyšší sledovanost je dílo reklamy.

Otázkou pak je, jak dopadne repriza.

Dříve se dávala "Prodaná nevěsta ", skvělá, optimistická opera. Jsem rád, že se už léta na televizi nedívám...

A to, prosím, nemáte vlastní archív oblíbených filmů? Já si už nepamatuji, kdy jsem se v TV díval na nějaký pořad či film. Mám-li chuť, vytáhnu něco z videotéky. Někdy je to fuška, vybrat z té tisícovky.

Nebyl to skvělý film. Byl to film plný klišé, zloun vypadal vizuálně odporně, ti dobří nádherně a presidentovi Novotnému se dalo jen tak zavolat. A světe div se, pan president mariášník Antonín Novotný uměl plynně francouzsky. Film Vlny brutálně zkreslil dobu před Pražským jarem r. 1968 vykonstruováním politické situace v roce 1967, jako by tou dobou v Československu vládl policejní útlak a vlastně to byla stalinská padesátá léta. No nebyla. V té době byla i za Novotného doba uvolnění, ve filmu panovala "zlatá šedesátá" léta a už se mohlo docela volně cestovat do "kapitalistické" ciziny. V šedesátých letech vládl v Československu liberální režim, dalo se běžně cestovat na Západ, vzniklo obrovské množství vynikajících filmových a literárních děl, jimž se to, co vzniká v Česku dnes, vůbec nevyrovná (všimněte si, že tehdy byla česká kinematografie a český film globálně proslulé, dnes českou kinematografii a českou literaturu v zahraničí nikdo nezná. Proč asi? Kde je dnešní Milan Kundera, píšící o českém dnešku?). Musí se dnes v Česku zjevně zatajovat, že ve vládě a ve straně byli v šedesátkách lidé, kteří upřímně usilovali o demokratizaci společnosti? Ludvík Vaculík, Milan Kundera, Václav Havel, Páral, Hrabal psali volně. A. J. Liehm, Hanzelka, Smrkovský a jejich debaty, kde to ve filmu je? Film Vlny byl to plytký, odbytý škvár. Já si tu dobu pamatuji, mne takový film neoblbí.

Ta se mi ta doba nelíbila a už vůbec bych ji nechtěl zažít znovu.

Ale dívám li se na podobné filmy, tak mám pocit, že v té době jsem žil někde jinde.

Ano,

Vlny jsou skvělý film, protože největším hrdinou proti ruské okupaci se tam ukázal být agent StB.

Minite Viliam Salgovic?