Romanov: Chtěla mně zlikvidovat tajná služba, odešel jsem do Česka

Ruský podnikatel Nikita Romanov mě požádal o schůzku. Nakonec jsem souhlasil. Rozhodně toho nelituji a on mně potvrdil, že Rusku vládne justičněpolicejní mafie, je v něm obrovská korupce a Putinovi to nevadí.

Asi před deseti dny jsme se sešli v Praze v kavárně Slavia. Netušil jsem, o co může jít, člověka napadají až divoké úvahy, jestli po něm náhodou někdo nejde, ale na setkání v kavárně není přece nic nebezpečného. Avšak jak kdysi řekl jistý šéf FBI. „To, že jste paranoik, ještě neznamená, že po Vás nejdou.“ Nic takového. Nikita Romanov mě pouze chtěl poznat, protože píši o Rusku. „V mnohém s Vámi mohu souhlasit, ale někdy mně to připadalo, že utočíte nejen na Putina a spol., což jsou opravdu zločinci, ale napadáte Rusko jako takové. A to by mě mrzelo. Ovšem Váš blog o kozácích a sympatie k panu Velichovovi mě napověděli, že to s Vámi nemusí být tak špatné. Já mám totiž kozácké předky, a tak jsem Vás chtěl osobně poznat. A mnoho členů mé rodiny skončilo za Stalina v gulazích,“ řekl.

Tak jsem se ho zeptal, odkud je, tak odpověděl: „Z Carycinu.“  Já na to, „Znám, později Stalingrad a nyní Volgograd.“ „Pro mě pořád Carycin,“ odpověděl.

Pak už jsme se dali do řeči. Nikita přišle do Česka před dvěma lety. Z Ruska byl donucen odejít proto, že jeho firmu víceméně násilně převzali lidé z FSB, tedy ruské tajné služby. „Chodí to takhle, oni za Vámi přijdou s tím, že Vám nabízí přátelskou dohodu a že by rádi koupili Vaši firmu. Když odmítnete, tak na Vás něco najdou, přesněji vymyslí. Nejčastěji to bývají daňové úniky. Pak Vám firmu zabaví, vy za ní nedostanete nic, skončíte ve vězení a oni stejně mají, co chtěli. Já zvážil svoje možnosti, a vyšlo mně, že jim to raději prodám a zmizím. Rusku vládne mafie složená z tajných služeb, prokurátorů, policajtů a soudců. Proti nim jsou lidé bezmocní. Dokonce je to někdy až komické. Po jedné mé známé podnikatelce si vyšlápl v jednom sibiřském městě šéf protikorupční policie a chtěl po ní výpalné za ochranu. Jenomže ona už jej platila šéfovi tamnímu útvaru boje proti organizovanému zločinu. A ti dva si pak pořádně vjeli do vlasů. Už to bylo moc i na ruské poměry, tak je odvolali. Ale to se děje zřídka.“

„A co říkáte kauze Chodorkovskij,“ ptám se. „Chodorkovskij není žádné neviňátko, ovšem mezi oligarchy patřil k těm slušnějším. Odsouzen byl jenom za to, že se postavil Putinovi. Ti ostatní, kteří mu slíbili poslušnost, vyvázli bez trestů. Kdo tvrdí, že se Putin vypořádal s oligarchy, lže. On jim dal volnou ruku za to, že proti němu nepůjdou, bere od nich desátky, a kdo tohle pravidlo poruší, skončí jako Chodorkovskij,“ řekl. A o Putinovi si vůbec nemyslí nic dobrého. „Rusko zase tolik nepozvedl. To jsou jenom pohádky. To, že při jeho nástupu k moci, výrazně stoupla na světových trzích cena ropy, není jeho zásluha. On si tak mohl dovolit pravidelně vyplácet důchody a také je zvýšit. Ale Rusko pořád drtí obrovská korupce, kvůli které země stagnuje. Stavby jsou několikanásobně předražované. To je vidět i na stadionech pro mistrovství světa ve fotbale a je to také příčinou toho, že dálnice mezi Moskvou a Sankt Petěrburgem stále není hotová, protože peníze končí v kapsách úředníků. V současném Rusku se nedá normálně podnikat. Kdo tvrdí něco jiného, je buď pomatený, nebo pracuje pro Kreml, jinak si to neumím vysvětlit. Rusko není zemí se svobodnou tržní ekonomikou. Mafie mohou okrást kohokoliv a kdykoliv, a lidé jsou proti nim bezmocní,“ řekl.

Nicméně také jsme se neshodli. „Připojení Krymu zpátky k Rusku bylo v pořádku. Je to tradiční ruské území a Chruščov jej daroval Ukrajině protiprávně. Takže se pouze napravila historická křivda.“ Já ještě namítl, že ani u nás není všechno v pořádku, zajišťovací příkazy od Finanční správy rovněž přispěly ke konci některých firem. „Žádný stát na světě není dokonalý, ale podnikatelské prostředí je v Česku daleko lepší než v Rusku a ani korupce tady není tak strašná, proto tady nyní žiji,“ míní.

A přesto všechno nedá Nikita na Rusko dopustit. „Je to moje rodná země a žije v nich plno skvělých lidí. Dali jsme světu takové velikány jako Čajkovského, Dostojevského, Puškina, Lerrmontova a další. Chtělo by to změnu v Kremlu, ale to se bohužel v nejbližší době nestane. U nás se sice volby falšují, to je fakt, ale Putin je v příštím roce vyhraje stejně. A Vám Jane, doporučuji. Rozlišujte mezi tou kremelskou sebrankou a obyčejnými Rusy. V mnohém, co se týče, Ruska máte pravdu, ale vy sklouzáváte k útokům na Rusko jako takové a to je škoda.“

Řekl jsem mu tedy, že ruskou kulturu ctím, a kdysi jsem ve škole recitoval Puškinova Evžena Oněgina v originále tedy ruštině, a moc se mně toto dílo líbí. Nad tím, co mně řekl, budu přemýšlet. Za toto setkání jsem moc vděčný.