Putinovské Rusko velebí rudé Gestapo a hlásí se k zločinnému komunismu

Neumím si představit, že by se současné Německo přihlásilo k Himmlerovi a místo zrušené expozice o koncentračních táborech otevřelo výstavu o vyhnání Němců po roce 1945. Přesně to samé však dělá putinovské Rusko.

„V Moskvě na místě uzavřeného Muzea dějin gulagu, věnujícího se sovětským represím a koncentračním táborům, úřady otevřou Muzeum památky obětí genocidy sovětského lidu. Jedním z klíčových úkolů nového muzea je podle úřadů vytvářet u současné generace „pevné odmítání nacismu.“ Tolik ze zprávy na iDNES.cz.

A druhá zpráva, kterou uvedl web Echo24.cz, je obdobného charakteru. Ruský prezident Vladimír Putin vrátil Akademii Federální bezpečnostní služby (FSB) pojmenování po zakladateli sovětské tajné policie Felixovi Dzeržinském, informoval ruský opoziční server Meduza. Odvolal se na prezidentův výnos, zveřejněný na webu Kremlu.

To jsou jasné důkazy toho, že současné Rusko se hlásí ke své neblahé komunistické minulosti. Koneckonců Vladimír Putin zmíněnou školu sám absolvoval a dotáhl to až na majora sovětské komunistické policie KGB, která byla předchůdcem současné ruské tajné služby FSB.

Kdopak to byl Felix Edmundovič Dzeržinskij? Jak uvádí první díl Dějin Ruska 20. století, byl to velitel Všeruské mimořádné komise pro boj s kontrarevolucí, spekulací a sabotáží známé pod zkratkou Čeka. Nebylo to nic jiného než gestapo v ruském komunistickém provedení. Brutální násilí pojmenované rudý teror, jehož hlavním strůjcem byl právě Dzeržinskij, začalo hned krátce po bolševickém puči v prosinci 1917, kdy začali být bez soudu masově vražděni důstojníci bývalé carské armády, junkeři a civilní inteligence. Vraždy byly provázeny mučením a vynikaly neuvěřitelnou krutostí: například v Taganrogu byli junkeři házeni za živa do vysokých pecí, jinde byli sadisticky mrzačeni, topeni v moři. Po celém Rusku byly stovky tisíc lidí zavražděny tím nejhroznějším způsobem jako rukojmí, bez soudu a vyšetřování, neboť tyto osoby neměla za co odsoudit dokonce ani sovětská moc. To je opravdu stejné jako v nacistickém Německu, kde k vraždám stačila nesprávná rasa, v Rusku pak špatný třídní původ. Nějakými soudy se nacisté ani komunisté často ani neobtěžovali. Systematické brutální mučení bylo typické jako Gestapo tak pro Čeku i její následovníky NKVD, KGB a další.

Za tyto krutosti byl Dzeržinskij plně zodpovědný, jak uvádí ve své knize Rusko plné křížů Alexandr Jakovlev. Viz oběžník šéfa Čeky z 1. května 1920. „Žijeme v době, kdy třídní boj světa zločinu proti nám nedosáhl ještě takových forem, že každý zločin můžeme trestat pouze soudní cestou nebo že zločin nám dává přesně určit, zda jej můžeme bez obav předat veřejnému posouzení s jistotou, že zločinec bude potrestán...Proto tedy dává zákon Ústřednímu výboru možnost administrativním způsobem izolovat ty rušitele pracovního pořádku, parazity a osoby podezřelé z kontrarevolučnosti, v jejichž případě jsou důkazy pro soudní vynesení trestu nedostatečné a každý soud dokonce i ten nejpřísnější jim vždycky nebo z velké části dá za pravdu.“ Dzeržinskij byl jedním ze strůjců rudého teroru, který Rusku přinesl moře utrpení a k takové zrůdě se Putin a jeho banda hlásí.

Neříkám, že by v Moskvě nemělo Muzeum obětí a genocidy sovětského lidu, které bude připomínat oběti nacismu. To je v pořádku, ovšem špatné, je, že se kvůli tomu zruší Muzeum dějin gulagu, které připomínalo komunistické zločiny a skutečnost, že sovětská moc se sama podílela na genocidě vlastního lidu. Pravda se neumlčí tím, že se o ní nebude mluvit.

V tom je velké nebezpečí současného Ruska, které přepisuje dějiny, lakuje svoji problematickou rudou minulost na růžovo a chybí mu jakákoliv sebereflexe. A to je též jednou z příčin jeho současné agresivity a války na Ukrajině. V tom je rozdíl proti Německu, které se za svoji nacistickou éru stydí a nehlásí se k ní.

Zdroje:

Rusko otevře místo muzea gulagu muzeum genocidy lidu SSSR - iDNES.cz

Pocta architektu rudého teroru. Putin vrátil akademii FSB jméno Felixe Dzeržinského - Echo24.cz

Dějiny Ruska 20 století - díl I a II, editor Andrej Zubov, nakladatelství Argo, Praha 2014 a 2015

Rudohnědá nemoc 20. století, Thierry Wolton, nakladatelství Volvox Globator, Praha 2003

Rusko plné křížů, Alexandr Jakovlev, nakladatelství Doplněk, Brno 2008