Profesor Bráf: Češi jsou líní a nepodnikaví, chtějí se mít dobře bez rizika

Pro někoho až možná tvrdá slova od předního českého národohospodáře Albína Bráfa. Jeho názor by však měl sloužit k zamyšlení ne k odsouzení. On to totiž s Čechy myslel dobře a proto k ním byl kritický.

Historička Antonie Doležalová v knize Fenomén Ringhoffer cituje na straně 108 velmi ostré vyjádření národohospodářského profesora Albína Bráfa na adresu Čechů v devadesátých letech 19. století. „A podaří-li se dokonce některému dostati do zemské účtárny nebo do zemského bankovního ústavu s obmezeným počtem úředních hodin a naději na pensi, jest to vrcholem všech cílů. Ano tato česká nemoc zažírá se povážlivě i do žactva dvojtřídních škol, jejichž jasné určení přece jest vychovávati pro samostatné povolání maloobchodnické. Touží do bank, záložen, spořitelen, do účtáren větších závodů, jen ne za krámský pult a stůl.“ Bráf neváhal své krajany kritizovat za to, že když už nějaká ekonomická studia absolvují, hledají zajištěná místa a teplé pozice, při kterých se nebudou muset příliš namáhat a vyhýbají se podnikání, které by vedlo k hospodářské prosperitě českých zemí.

Ještě dříve v roce 1852 se pustil do Čechů František Palacký, jehož vnučku a dceru Františka Ladislava Riegera Libuši si Bráf vzal za ženu. Palacký vyzýval krajany, „aby opustili starý a zarytý onen zvyk šlendriánský, onu dávnou ochabělost a zahálku, která je příčinou chudoby malomyslnosti naší.“ Čili rovněž vyzval k větší podnikavosti a odvaze. Oba tito velcí mužové si vzali na paškál Čechy, že jim chybí podnikatelský duch, bojí se riskovat a hledají teplá místečka ve státní správě pod penzí.

Někomu se to může zdát příkré a nespravedlivé hodnocení, vždyť v té době už mezi Čechy byly podnikatelské hvězdy jako Baťa, Kolben, Křižík, Zátka a další. Zemská jubilejní výstava v Praze roku 1891 měla být přehlídkou vyspělosti českého průmyslu a české podnikavosti. Jenomže faktem rovněž bylo, že na hospodářském vzestupu českých zemí měli rozhodující podíl němečtí podnikatelé, kdežto Češi vytvářeli podle Technického magazínu jen 20 – 30% celkového průmyslového výstupu. To už zase tak příznivé číslo nebylo.

Bráf patřil k předním českým vlastencům, vystudoval právnickou fakultu, stal se profesorem národohospodářství a na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě přednášel česky už v době před jejím rozdělením na českou a německou část v roce 1882. Po rozdělení působil samozřejmě na české univerzitě. Byl sice pro maximální liberalizaci ekonomiky, ale zároveň pod vlivem sociální encykliky papeže Lva XIII. Rerum novarum z roku 1891 se zasazuje o důstojné mzdy pro dělníky. V roce 1909 a 1911 byl ministrem orby (zemědělství) rakouské vlády, poprvé abdikoval na protest proti potlačování češtiny jako vyučovací řeči. Čili byl velkým stoupencem českých národních práv, ale zároveň se nebál Čechy kritizovat, jestliže to bylo na místě. A v tomto případě to na místě bylo.

Profesor Bráf a Palacký chtěli, aby Češi na sobě víc pracovali, riskovali a nebáli se podnikat. Fňukání a naříkání nad nespravedlivým osudem, tak typické pro čecháčky, ještě nikomu neprospělo. Oba tito mužové svými kritickými slovy chtěli prospěch Čechů, aby vzali osud do svých rukou, nespoléhali se na druhé, a za to si zaslouží velké uznání. Věděli, že úspěšné podnikání je cestou k úspěchu. Je také lepší říkat krutou pravdu než milosrdnou lež, která vede do pekel.

Zdroje:

https://www.econlib.cz/zlatyfond/html/aut_braf.htm

https://ekonom.cz/c1-67223660-albin-braf-prvni-cesky-narodohospodar-ktery-vyucil-prvorepublikovou-elitu

https://ekonom.cz/c1-67191150-cesky-hospodarsky-zazrak-v-ramci-cisarske-stagnace

https://www.technickytydenik.cz/rubriky/edice-specialy/100-let-ceskeho-prumyslu-jeste-pred-tim-nez-se-zrodila-prvorepublikova-mince_47382.html

Rerum novarum – Wikipedie

Fenomén Ringhoffer, kolektiv autorů, vydalo Národní technické muzeum, Praha 2021,

Velké dějiny Zemí Koruny české, svazek XII.a, kolektiv autorů. Nakladatelství Paseka, Praha, Litomyšl 2012

Podnikání pod Davidovou hvězdou, Pavel Kosatík, nakladatelství Práh, Praha 2012