Proč ta štvanice na Petra Hulinského

Na různé věci nemáme oba stejné názory, ale současné mediální útoky na stále předsedu pražské ČSSD se mně nelíbí. Něco mi tam vadí, připadá mně to jako hony na čarodějnice neblahé paměti. V Praze na radnici se změnila koalice, to se stává, ale najednou, jakoby na něčí pokyn začaly ataky na Petra Hulinského a vytýkalo se mu kde co, pomalu i to, že se narodil.

Je pozoruhodné, že až do začátku minulého týdne nikomu předseda pražské sociální demokracie nevadil. Pak došlo ke změně ve vedení pražského zastupitelstva, ČSSD skončila v opozici a město nyní povede nová koalice ODS a TOP 09. Takový je holt život.

Jenomže z Petra Hulinského se najednou stal pomalu nepřítel lidstva. To je podezřelé a nabízí se jediné možné vysvětlení, cílená štvanice ve prospěch Jiřího Dienstbiera mladšího, který nemá podporu většiny pražských sociálních demokratů a tak se nedemokratickými až bolševickými metodami snaží zničit svého soka pomocí účelové demagogie. Upřímně řečeno, Dienstbiera s jeho sympatiemi ke nereformované KSČM považuji za velké nebezpečí pro naši demokracii.

A proč se vlastně zastávám Petra Hulinského? Jednoduše proto, že je mu ublíženo a není mu dána šance se přiměřeně bránit. Takhle bych se zastal každého ve stylu Voltaira, „pane, já s vámi nesouhlasím, ale vždy se budu bít za to, abyste mohl svůj názor svobodně vyslovit.“

Objektivně musím uznat, že pražské ČSSD se pod jeho vedením leccos povedlo, například zavedení cestování zdarma v městské dopravě pro děti do 15 let a seniory starší 65 let, což patří ke klíčovým bodům jejich volebního programu. V pravicové Praze se to dá považovat za úspěch.

Nikdy bychom se neměli radovat slepě z toho, že člověka jiných názorů se stal obětí nespravedlnosti. To by se nám mohlo jednou pořádně vymstít. Pokud Petr Hulinský dokáže, že se ničím z toho, z čeho je obviňován, neprovinil, pak by měl dostat novou šanci.