Proč jsou mnozí čecháčci takové závistivé bestie?

Kdyby se konalo mistrovství světa v závisti, tak se obávám, že Češi tedy spíše čecháčci, páč na ně to sedí, by se stali světovými šampiony. Mám za to, že je to kvůli tomu, že u nás hrají prim lemplové nad úspěšnými lidmi.

Znám takový krásný vtip. „Pán Bůh se rozhodl, že půjde do světa, a bude dělat lidem radost. Tak vyrazí a v Americe potká Johna. Zeptá se ho, co by chtěl, čím jej potěší. John na to: „Víš Pane Bože, soused má takového perfektního forda a já bych chtěl mít ještě lepšího.“ Bůh na to. „Jasně, to není problém,“ a John má ještě lepšího forda.“ Pak se Bůh dostane do Francie, potká farmáře Pierra a ptá se, čí mu může udělat radost? Pierre odpoví, že soused má tedy špičkového býka a on by chtěl mít ještě lepšího. Bůh jistě, to není problém a Pierre má super býka. Nakonec se Bůh dostane do Čech, potká Pepu a ptá se ho, čím mu může udělat radost. Pepa spustí,“ víš Pane Bože, můj soused má úplně úžasné perfektní prase.“ Bůh ho přeruší a povídá, „jasně, chápu a ty chceš mít ještě lepší prase.“ Pepa vykřikne, „ne, já chci, aby mu to prase chcíplo.“ Někdy mám dojem, že to bohužel o mnoha čecháčcích vypovídá hodně.

V devadesátkách jsem takové té čecháčkovské nenávisti vůči úspěšným lidem zažil opravdu hodně. Někdo měl lepší auto, a už jeho okolí drbalo, kde na to vzal, že z poctivé práce určitě ne. Sám jsem to zažil na sobě. Když mně jednou jistý takový člověk probíral v mé nepřítomnosti, a prý jak, to, že si mohu dovolit dvakrát ročně jezdit na zahraniční dovolenou, kde prý na to beru? On se bude užírat tím, kde na to beru, místo, aby se zamyslel sám nad sebou a hledal řešení, aby mohl také jezdit na zahraniční dovolené vícekrát za rok. Tyto čecháčkovské typy jsou mi mimořádně odporné. Z vlastní zkušenosti vím, že v devadesátých letech tito exoti volili Sládka nebo komunisty. Nyní volí komunisty nebo SPD Tomia Okamury. Zrovna ten, co měl starost o moje cestování, volí KSČM.

Fakt mám dojem, že u nás je těch závistivců víc než jinde. A může za to i výuka ve školách. U nás jsou hrdinové bandité, lapkové, lupiči, zloději atd. Organizátory a účastníky tzv. bouří prostého lidu vůči vrchnosti fakt nemusím. Někdy v éře první republiky premiér Antonín Švehla blahé paměti, když mu sdělili, že se bude točit film o Jánošíkovi, tak se rozčílil a řekl, že by se měly točit filmy a policistech a četnících a nikoliv o lupičích! Ano, vzory by obecně měly být lidé úspěšní, pracovití, za kterými zůstalo pořádné dílo, například Baťa, Kolben, Škoda, Křižík, atd., a nikoliv chmatáci. Bohužel, takový to přístup je též důsledkem rudé diktatury. Byli to komunisté, kteří svým přístupem a svoji zvrácenou naukou v lidech vyvolávali závist ve stylu: „Podívej se co všechno má on, a ty nemáš nic.“ Jako řešení pak prosadili oloupení a v mnoha případech i masakry slušných, pracovitých a schopných lidí.

Nechci být pesimistický, a naději vidím v mladých lidech. Ti jsou většinou nezasaženi rovnostářským morem a pracuji na sobě, aby byli úspěšní. K úspěchu totiž vedou jen houževnatost, píle a tvrdá dřina, nikoliv závist, okrádání či rovnou vraždění pracovitých a schopných lidí.