Při potlačování stávky bylo zastřeleno 14 dělníků.

Procpak to pan publicista nenapsal?

No, asi by se to moc nehodilo k te glorifikaci te prvni republiky. Ale kdyz se zachranuuje demokracie, tak holt obcas tecte krev. Dulezite je, aby to nebyla ta _vlastni_ krev!

Zastřelení byli ozbrojení pučisté.

Karma.

Jen vysvětlím, proč bylo sídlo Sociální demokracie napsáno na soukromou osobu. Bylo to přesně kvůli těmto případům, kdy by si ho chtělo uzurpovat nějaké radikální křídlo pro sebe.

Tedy ukázka toho, jak se neotřelý nápad záhy vyplatil v praxi.

První republika je v povědomí národa glorifikována. Ve skutečnosti na ní moc k obdivu nebylo. Hned první měsíce po ustavení Kramářovy vlády došlo k rozbrojům a hádkám. Komunistické metody měly podporu. Agrárníci chtěli rozparcelovat velkostatky, Sociální demokracie však tyto pozemky chtěla združstevňovat a nebo je nechat v dočasném držení státu, což přípomalo pozdější Státní statky a JZD. Třeba soc. demokrat Bechyně označil předání půdy rolníkům za myšlenku sociálně i hospodářsky reakcionářskou. Hádky mezi politiky připomínaly dnešní situaci. Rašín podal demisi, Masaryk ji nepřijal. Už po několika měsících existence hrozil pád vlády. Šmeral začal vydávat list Sociální demokrat a v něm hned v prvním vydání bylo - Budeme zápasit za velké myšlenky třídního boje. Masarykovi se třenice mezi stranami nelíbily a netajil se názorem, že by nejraději měl anglosaský systém dvou stran. Beneš měl představu spojení levicových stran do socialistického bloku, který by se stal rozhodující politickou silou s ním v čele. Vyslovoval se pro praktické uskutečňování socialistických reforem. Podle Beneše je socialistický experism jistá základna, na které se dá společnost měnit a zlepšovat. Podle Beneše byly základní cíle odluka církve od státu, vyvlastnění velkostatků a dolů atd. Za lotry na levici ale pokládal revoluční marxisty, jimž by ale toleroval, kdyby stáli na nejzazší levici a prováděli skutečnou politiku revoluční. Za extrémní reakcionáře měl monarchisty a politizující katolíky. Stoupenci družstevního socialismu Modráček a Hudec vystoupili ze sociální demokracie a založili Soc. stranu čs. lidu pracujícího a té dal v roce 1920 hlas i Masaryk. V novorozené republice vládl zmatek a bídaV únoru 1919 Masaryk řekl americkému novinářovi: Musíme se záhy omezovat v přídělu chleba do té míry, že by neženatým mužům nebyl přidělován. Ceny horentně rostly. Politické strany žádaly stíhat lichvu jako za stanného práva, neboť miliony zmírají v podvýživě a štvány jsou do zoufalství. 22.5. 1919 došlo v P

raze k hladovým bouřím, které vyústily v rabování a fyzické násilí. Nebylo divu, že v takové atmosféře ve volbách 15.6. 1919 výrazně vyhrála soc. demokracie. U českých voličů získala 32,5 % , po ní byli čs. socialisté 17,3% a agrárníci 15,3% U něm. voličů získala soc. dem. dokonce 47,9%.

Nebylo divu, že v tak mizerných podmínkách, jlidé zatoužili po změně. Bylo tomu tak v minulosti a jak už my víme, bude tomu tak i v budoucnosti. Lid ve změně spatřuje naději a když nastane, bývá zklamán.