Paroubkův cíl: Češi jako hloupí rozmazlení fracci

Známe to, někteří rodiče pojímají výchovu svých potomků svérázně, jejich ratolesti nemusely nic dělat a mají všechno, nač si vzpomenou. Ovšem pro pozdější život je to ta nejhorší příprava, z takových dětí se rodí jenom neumětelové a budižkničemové. Problém však je, že Paroubkovci v ČSSD  nabízejí takovou perspektivu celému národu.

Také u nás v paneláku bydleli jedni takoví, jejich Románek měl jenom to nejlepší oblečení, jestliže něco chtěl, tak to okamžitě dostal, a že by, když něco provedl, občas dostal řemenem? Ani náhodou, maximálně mu maminka s tatínkem řekli, „Románku, to se nedělá."

Takoví Románkové jsou později většinou nepoužitelní v obyčejném životě, tedy pokud se rychle nevzpamatují.

Proto i normální bohatí lidé vychovávají své děti k pracovitosti, smyslu pro pořádek a k principu zásluh. Zářným příklad může být zakladatel obuvnického impéria Tomáš Baťa senior, který malého Tomíka nijak nešetřil. Sám si vzpomínám, že když mně bylo nějakých jedenáct dvanáct let, byl jsem u babičky a dědečka na prázdninách a večer chtěl jít do letního kina. Tak jsem řekl dědovi o pět korun na lístek a on na to: „Zrovna nám přivezli uhlí, pomůžeš mně je skládat, a pak dostaneš peníze na kino." Takže jsem vzal lopatu a šel na to.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek také preferuje rozmazlenost, ale naneštěstí v masovém měřítku. A tak kudy chodí, slibuje masové rozhazování sociálních dávek, tu vyšší podporu v nezaměstnanosti, tu vyšší rodičovskou atd., a naopak zvýšení daní schopným a pracovitým.  V podstatě tedy nabádá lid, „dělat se nemusí, o nic se nestarejte, my se o vás postaráme a všechno vám dáme. Výsledek pak bude jediný, strmý nárůst lidí na nejrůznějších podporách. Nesmyslete si, znám řadu lidí, kteří si řekli, teď si dám volno, půjdu na podporu a tak za půl roku si najdu nějakou novou práci.

Nejsem proti vyplácení sociálních dávek opravdu potřebným lidem, ale nemůžeme vzkazovat národu, že flákání se vyplácí a kdo poctivě pracuje, toho oškubeme na daních.

Pokud si chtějí Paroubkovští oranžoví vzít příklad z odpovědné levice, tak nabízím britské labouristy za vedení premiéra Tonyho Blaira, jehož vláda se nebála zavést školné na univerzitách. Pochopila totiž, že vysokoškolské vzdělání je též výhodnou investicí pro konkrétní jednotlivce, kteří pak mají větší šanci než zbytek populace na dobře placená  místa.