Ona je tady nějaká bída, a mohl bych ji vidět?

Tuhle si u nás v hospodě stěžoval na to, jakou má hroznou bídu, Franta. Pravda na lístku měl deset kousků a k tomu pět velkých rumů. Hrozný to chudák. No, v jeho případě jde spíše o bídu ducha než o tu hmotnou.

Tak prý jsou benzín a nafta hrozně drahé. Když se však se svým vozítkem, prodírám ucpanými ulicemi Českých Budějovic, tak mně to nepřipadá, že by tady řádila šílená drahota.

Nedávno jsme s přítelkyní sháněli ubytování na dovolenou první týden v červenci, kde jsou dva státní svátky Cyril a Metoděj s Husem a tak si stačí vzít jen tři dny volna. Byl to nadlidský úkol, na Valašsku jsme neuspěli, na Hané rovněž ne, až teprve v Českém ráji se na nás usmálo štěstí. Všude jsme slyšeli, „je nám líto, máme plno, lidé si to u nás zamluvili už na podzim, když tak druhý týden v červenci, to máme volno.“ A byla to docela i drahá ubytování, protože my si chceme na dovolené dopřát trochu toho luxusu. Inu, jak je vidět, lidé na tom zřejmě nejsou s penězi zase tak špatně.

Stejně tak, když u nás Budějcích vyrazím někam na nákup do hyper či supermarketu. Všude hlava na hlavě, lidé brázdí obchodní centra s přeplněnými nákupními vozíky a fakt nevypadají na to, že by třeli bídu s nouzí.

Řekl bych, že hodně přeháníme, ano, zdražilo se, ale skutečná chudoba vypadá jinak. Kdysi jsem navštívil Dominikánskou republiku. Dominikánci na tom nejsou zase tak špatně, ale přistěhovalci z Haiti žijí ve slumech, a jsou na tom opravdu zle. Ale pořád líp než na Haiti. Napadla mě taková myšlenka. Pro ty čeháčkovské ubrečence, kteří tady naříkají nad drahotou, bych uspořádal týdenní poznávací pobyt v jednom takovém slumu, aby poznali, co je skutečná bída. Mám obavy, že by v něm nevydrželi ani den, protože o tom, co je opravdová chudoba, nemají ani ponětí. A také se opět nabízí obligátní otázka pro ty profesionální plačky. Co vy samy jste udělaly proto, aby se Vaše finanční situace zlepšila?