Olympijské uvažování aneb Rusové musí vyhrávat za každou cenu

Přináším názor k zimním olympijským hrám v Pekingu od ruského podnikatele  Vitalije Ginzburga. Stojí za to si přečíst, co Rus soudí o své rodné zemi. Pro putinovské Rusko to není dobré vysvědčení.  

Zimní olympijské hry v Pekingu již pokročily do druhé poloviny a proto můžeme začít bilancovat. To, že je provází spousta skandálů, se dalo čekat. Ať už se to týká diplomatického bojkotu nebo poprvé v historii stoprocentního umělého zasněžování, atd.

Hry se už tradičně neobešly bez dopingové aféry, a už vůbec nepřekvapí, že hlavní roli v něm už tradičně zahrál ruský tým, který kvůli předchozím aférám z braní zakázaných látek nemůže na olympiádě startovat pod svoji státní vlajkou a a hymnou. Ruští sportovci se opět vzepřeli obecně uznávaným normám a pravidlům. Po triumfálním výkonu ruských krasobruslařů, kteří vybojovali první místo v kategorii družstev, bylo předávání cen zrušeno. Ukázalo se, že fenomenální krasobruslařka Kamila Valijevová měla v těle zakázanou látku. Stalo se to ještě v prosinci na národním šampionátu v Rusku a na olympiádu tak vůbec neměla vůbec jet.
To se však mohlo stát pouze v případě, kdyby vedení země dodržovalo obecně platná pravidla zákonů a morálky.

Jenomže ruský prezident Vladimír Putin si uvědomuje dystopii v Rusku a řídí se orwellovským heslem, že „sport nemá nic společného s fair play a ve skutečnosti je to válka bez zabíjení.“
Pak vůbec nepřekvapuje, že ruské úřady vnímají olympiádu jako pole propagandistické války, na kterém potřebují za každou cenu vyhrát. Ostatně sport je jedním z posledních útočišť těchto šmejdů, abych parafrázoval slavného anglického politika. Je to jedna z mála oblastí, kde ještě Rusko dokáže držet krok ze světem. Přesto však ruští sportovci nebyli od roku 2000 na zimních olympijských hrách v pořadí zemí podle obdržených medailí úspěšní. V roce 2002 skončili pátí, o čtyři roky později čtvrtí, v roce 2010 jedenáctí a v roce 2018 dokonce třináctí. Z této šňůry propadáků se vymyká pouze první místo na olympiádě v Soči v roce 2014. Později se však ukázalo, že výraznou roli v tomto mimořádném ruském úspěchu hrál doping. A nyní to vypadá tak, že Rusko se uchází o třetí zimní olympiádu pod neutrální vlajkou s hudbou Čajkovského.
Kromě toho, že Valijevová vůbec neměla jet na olympiádu, vyšlo najevo mnoho dalších zajímavých detailů. Ukázalo se, že lékař týmu, který přijel do Pekingu s ruskou výpravou, Philip Shvetsky, byl už dříve potrestán za doping.

Trenérka ruských krasobruslařů Eteri Tutberidze místo toho, aby tuto nepříjemnou situaci objasnila, mlčí nebo rovnou lže. Ani nepřekvapí, že Kreml okamžitě protestoval u Mezinárodního olympijského výboru proti potrestání dopující krasobruslařky a ústy profesionálního lháře Dmitrije Peskova začal Kamilu Valijevovou podporovat. A předsedkyně horní parlamentním komory Rady Ruské federace, tedy třetí nejvýše postavena osoba v zemi, Valentina Matvijenko vysvětluje tento skandál intrikami západních zpravodajských služeb. To už je těžká psychická úchylka.

V diskusi o této kauze se často apeluje na dívčin talent, její věk, na humanismus a spravedlnost. Kamilla Valijeva je jistě vynikající talentovaná krasobruslařka, a je velká škoda, že takto dopadla. Nicméně existují pravidla, která musí platit pro všechny. Ta by se také neměla vztahovat jen na sportovce, ale i na všechny odpovědné osoby v jejich okolí. Rozhodnutí sportovní arbitráže, které jí umožnilo v soutěži pokračovat, ještě neznamená, že Valijevová nemůže přijít o zlatou medaili. Argumenty obhajoby jsou velmi zvláštní. Můžeme pochopit arbitry, kteří nechtěli zranit velmi mladou patnáctiletou sportovkyni. Jenomže ona je už stejně traumatizovaná ve všech ohledech. Především z toho, jak dospělí v její záležitosti lžou a uhýbají. A je tu ještě další důležitý aspekt. Jsou tu týmy z USA, Kanady, Japonska, které obsadily další místa v týmové krasobruslařské soutěži. Je velmi nepravděpodobné, že jejich zástupci budou souhlasit s argumenty rozhodců ve prospěch Valijevové a nenapadnou toto rozhodnutí.

Já jako člověk znalý ruských reálií jsem zcela na jejich straně a doporučuji jim toto rozhodnutí napadnout u soudu, ostatně jak k tomu už v minulosti opakovaně došlo.

Bohužel, Kamila Valijevová se stejně jako mnoho dalších Rusů stala poraženým pěšcem v šachové partii Putina a jeho organizované zločinecké skupiny. Mně osobně těchto lidí není líto. Jsou to ve skutečnosti Putinovi sportovci, hrají pro něj, a proto musí za svoje skutky nést plnou odpovědnost. Proto souhlasím s vedením americké antidopingové laboratoře, které plným právem nastolilo otázku vyloučení Ruska ze všech mezinárodních sportovních soutěží.

Tolik Vitalij Ginzburg, který je zároveň předsedou Svobodných Rusů v České republice. Pravdu má v tom, že za sportovní tragédii Kamily Valijevové je plně zodpovědné ruské vedení.