Odpověď panu Březinovi, aneb jak je to s tou lůzou

    Pravicově orientovaní lidé prý považují všechny, co nevolí ODS, za lůzu. Tak jednoduché to kolego blogere není, já vím o „borcích" z ČSSD, kteří žijí v luxusu a v životě by nevkročili do obyčejné hospody mezi tu „lůzu", o jejíž hlasy ve volbách tak usilovně bojují.      

Ač volič ODS, každý týden chodím do jedné příjemné budějické hospůdky, kde se schází parta kytaristů a příznivců country a pořádně to rozjíždíme. Jsou tam dělníci, úředníci, študáci  atd. a pro nás všechny je „V zátoce naší celej den stín..." atd. Takže jsem hned z kraje narušil teorii o tom, že příznivci pravice pohrdají obyčejným lidem.

Tak to není, ale je to obecně řečeno o pohledu na svět. Pravice tvrdí, každý je povinen se starat především sám o sebe, snažit se, aby se měl v životě co nejlépe, a nespoléhat se na druhé. Samozřejmě nijak zároveň nezpochybňuje pomoc pro ty, kteří se bez vlastní viny  ocitnou v nouzi. Levice naproti tomu hlásá, že zdroje je nutné přerozdělit od schopných k neschopným v každém případě, protože všichni bez ohledu na píli a snahu mají právo na důstojný život, což je ovšem velmi povrchní definice. Pro někoho to může znamenat, mít   pořádné fáro, jinému stačí ke spokojenosti třeba jen malý domeček u lesa.

Jinak znám starostu Prahy 13 Davida Vodrážku z ODS, kterému nedělá problém zajít ve starých Stodůlkách do hospody na jedno, aby se od lidí dozvěděl to, co by mu na radnici  nikdy neřekli. A existují politici z řad ČSSD, kteří by to nikdy neudělali. Jistá Petra Paroubková tak miluje ten prostý lid, že v Lidovém domě kdysi podle několik na sobě nezávislých zdrojů křičela na nebohého asistentíka, že jenom její spodní prádlo je dražší než všechno, co má na sobě.

A dopřejme si také malý exkurz do doby vlády rudého bratrstva. V takových sedmdesátých a osmdesátých letech se soudruzi vysocí funkcionáři KSČ o prostý lid, který jim údajně tak ležel na srdci, vůbec nezajímali. Chodili do svých vyhrazených obchodů, hotelů, restaurací, zdravotnických zařízení a o životě „lůzy" věděli s odpuštěním prd.

Tím nechci říct, že si nevážím lidí z ČSSD, že jimi pohrdám. Vůbec ne! Nesmírně uznávám starostku Štěchovic paní Vlkovou, která obětavě pracovala ve prospěch své obce, kterou v roce 2002 zničila povodeň a její zásluhou Štěchovice povstaly jak onen „Fénix z popela."

Mám hodně kamarádů uvnitř sociální demokracie a lidsky je beru. To, že se občas pohádáme, patří k věci, ale není to o nepřátelství na život a na smrt. Nikdy však nebudu mít v úctě dryáčnický styl, který do politiky vnesli Rath a Paroubek.

Jinak i my blogeři napravo se setkáváme s nenávistí, urážkami a lhaním od příznivců levice, kterým chybí argumentace. Každý, kdo čte diskuse, ví, o kom je řeč. A takové rádobydiskutéry já považuji za lůzu, která mě vůbec nezajímá a jsou to pro mne obyčejné nuly.