- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Souhlas
... akorát by to bylo veselejší bez zavádění a rozsívání síry...
Přesto se najde dostatek magorů, kteří vzpomínají na komunisty!
Vceli med za komunistu pochopitelne byl.
Příspěvek byl odstraněn autorem blogu. Opakované vložení může být smazáno redakcí.
Mého 22-letého syna to zajímá. Nemyslím si, že mladým je to srdečně jedno.
To je hrozné, někteří lidé za žvanec prodají i své ideály
Takže zase plivnutí za každou cenu ?
Rovněž ona na jejich závodní jídelnu a mizerné jídlo nadávala. Říkala, že si stěžovali mnohokrát, ale bez úspěchu.
Já jsem podobné stěžovatele v minulosti znal - sami uvařit neuměli pomalu ani vodu na čaj a rádi by dostávali skoro zadarmo tříchodové menu.
Řada zaměstnanců soukromých firem si může i dnes o závodním stravování jen nechat zdát !!!
"Takže zase plivnutí za každou cenu ?"
Přesně vystiženo, koneckonců jako v každém duchaplném díle autora.
Snad si nikdo nemyslí, že to bylo u nás za dráty pod vedoucí rolí ksč lepší než venku. Možná pár ortodoxních komunistů či ignorantů, dával jsem sem na indes příspěvek, kde jsem popsal obyčejné lidi z vesnice, své příbuzné,, kteří na to kašlali, že je venku líp, protože ne každý dokáže žít v cizině. To bude obecná pravda. na druhé straně jsou jedinci, kteří trpí, když nemají svobodu pohybu. člověk je tvor s velmi elmi širokým rejstříkem schopností a mozkovou kapacitou. Mimochodem četl jsem životopisnou knihu o Češce židovského původu, kterou němečtí okupanti poslali do Terezína a ona přežila jen díky tomu, že hrála skvěle na klavír. Nepamatuju si jméno, ale tahle paní nechtěla emigrovat před Hitlerem a myslela si, že to tady nějak přežije. Naladění duše je různé...Co se týče komunistické nesvobody, vybavují se mi dva lidé - jeden utíkal několikrát na západ v 50.letech, nepovedlo se mu, zavřeli ho a nakonec se povedlo v 69.roce. Byl to duší dobrodruh a ve stáří připlul do Prahy na jachtě z Austrálie - Alois Peyr. Nevím, jestli ještě žije. Setkal jsem se sním. A ještě jeden Australan - ten se vrátil a žije tady: na youtube má vyprávění i o svém útěku - utekl proto, že chtěl žít venku a cestovat, politika pro něj nebyl primární důvod. Uvádím to proto, že máme tendenci věci zjednodušovat.
Dnes může každý žít doma jako chudý venkovan. A každý může cestovat (i jako chudý baťůžkář). Dřív to ten druhý dělat nesměl. A v tom je ten rozdíl.
Jak jde čas tak většinou rostla životní úroveň společnosti. Moji prarodiče a jejich sourozenci se většinou měli za socialismu lépe než za 1.republiky. Byli ale většinou dělníci či minizemědělci. Např. chválili JZD Lukavec u Pacova - před vstupem byli chudáci s 2 kravkami, za 20 let nový dům, auto atd. Také to ovlivňuje životní období - za socíku byl začátečník a po změně režimu se stal malým, středním či větším vedoucím (odborníkem). Samozřejmě v nějakém tržním hospodářství po r.1948 a la Německo se mohli mít ještě lépe.
Nepopírám přednosti současnosti, řekl bych že i v mé rodině převažují, jen jsem chtěl poukázat na některé "ale" z minulosti.
Nesmysl. Stačí se podívat na životní úroveň NSR a ČSSR v roce 1989. Nebo my a Severní Korea dnes. Žádné "ale" neexistuje.
Tohle by si měli přečíst všichni ti, kteří skuhrají po bývalém režimu a těch tzv. sociálních jistotách. Nemá cenu srovnávat ani ceny ani možnosti tehdy a teď. Není všechno růžové, ale jsou věci neoddiskutovatelné - ať už se jedná o svobodu slova či nezadrátované hranice.
Obojí bylo výrazně zpochybněno. Můžete si udělat exkurzi na hranici mezi Ukrajinou a Slovenskem. A jak sděluje naše ústava, tak svoboda slova může být omezena zákonem. Tím je řečeno vše.