Skutečnost je taková, že většina vězňů Ravensbrück nepřežila. Srovnání, které použila Neumannová, je mírně řečeno necitlivé. Cílem Ravensbrücku nebylo vězně věznit, ale zlikvidovat. Hromadu devadesáti tisíc mrtvých si ani nelze představit. Jenže to jsou jen ti, kteří zemřeli přímo v Ravensbrücku, zemřela však také většina těch, kteří Ravensbrückem jen prošli. Hovořit o Ravensbrücku jako o „zotavovně“ není jen nadsázka nebo pouhá necitlivost, je to podivný druh cynismu. Takže kritika toho výroku je zcela namístě.

Ale hádejte se o tom s někým, kdo to zažil na vlastní kůži.

Jakou váhu má tedy váš názor před jejím?

Dík za informace!

No tak srovnávat koncentrační tábory s tím, že někkterý z nich (jedno jaký) byl v porovnání s tím druhým zotavnou, není nic jiného než čirá, ba dokonce trestuhodná zvrácenost.

Docela dobře a živě si dokážu představit, jak by v přímé konfrontaci s Vámi (face to face) nebo s kýmkoli jiným, kdo se odvažuje takto nehorázně srovnávat, reagovali ti z toho tzv. "lepšího" koncentráku neboli z té tzv. "zotavovny".

*opr. některý...

Pozn.:

Je zvláštní (spíše však vypovídající), že jsou pro Vás, který se tu definujete jako antikomunista, slova nějaké komunistky jakkoli relevantní, či dokonce inspirující.

Je potřeba připomenout:

V letech 1942 a 1943 probíhaly v Ravensbrücku lékařské pokusy, které se staly jednou z nejtemnějších kapitol historie tábora. Oběťmi byly zejména mladé polské politické vězeňkyně. Ženám byly úmyslně způsobovány rány, do nichž byly zaváděny bakterie či cizí látky. Cílem mělo být testování účinnosti léků pro potřeby německé armády. Tyto experimenty vedly k trvalým následkům a v některých případech ke smrti. Dalším tématem, které nebývá dostatečně zdůrazňováno, je nucená sterilizace některých vězeňkyň. Celkový počet žen, které táborem prošly, historici odhadují na více než 130 000. Devadesát tisíc z nich zde zahynuly. Vězněno zde také bylo šest tisíc československých žen.

Sarah Helm, „Ravensbrück: Life and Death in Hitler’s Concentration Camp for Women“, Doubleday, 2015.Jack G. Morrison, „Ravensbrück: Everyday Life in a Women’s Concentration Camp 1939–45“, Markus Wiener Publishers, 2000.

Ale to přece nikdo rozumný nepopírá. Avšak také to nevyvrací tvrzení paní Neumannové, která byla vězněna v Ravensbrücku i gulagu a pouze popsala své osobní zkušenosti.

Výborný článek. Ale co bylo, to bylo. Pro dnešek vám toto opakované rusofobní veledílo zase posloužilo, vaši nadřízení budou opět spokojení. Je potřeba lidi neustále masírovat a přesvědčovat o tom, že Rusko bylo, je a bude vždycky jen ten největší padouch....

Je Nikle na článku něco nepravdivého? Nebo se na konkrétní námitky nezmůžete.

Slyšel jste někdy úsloví: Vyhánět čerta ďáblem? Tak to přesně teď děláte.

Tohle by si zasloužilo vysvětlení, kterého se pravděpodobně nedočkám(e).