Na protižidovských pogromech v roce 1939 se výrazně podíleli i Češi

V moravské metropoli došlo za protektorátu k nejhorším antisemitským výtržnostem, na kterých se podíleli i čeští fašisté a stály i lidský život. Ti společně s německými nacisty napadali chodce a organizovali další násilnosti.

Byly to velice smutné a tragické události, kdy po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 vypukly na jeho území surové protižidovské pogromy. Nejhorší se podle webu brnensky.denik.cz odehrály v Brně, kde násilníci z řad Čechů i Němců ozbrojeni obušky a klacky vnikali do kaváren a jiných veřejných podniků, vyháněli odtud židovské hosty a brutálně je mlátili.

„Při incidentu patnáctého srpna v kavárně Esplanade fašisté ubili k smrti jednoho návštěvníka a dalších dvanáct lidí muselo být kvůli vážným zraněním převezeno do nemocnice,“ přiblížila událost Markéta Novotná z Archivu města Brna. Nejednalo se o ojedinělou násilnost, nacisté spolu s českými fašistickými gardami se zaměřili na židovské obyvatele Brna už od jara roku 1939 a opakovaně na ně útočili na veřejnosti. Srpnový konflikt však byl nejhorší. Web encyklopedie.brna.cz uvádí svědectví redaktora Lidových novin Bedřicha Golombka. „V té chvíli vyběhl z kavárny starší šedovlasý Žid. Měl růžovou košili, byl bez kabátu, za ním vlály bílé šle, kalhoty měl vpředu rozepnuté a držel je sevřenou rukou, aby nespadly. Když vyběhl, propukl špalír v jásot a ti lidé, na pohled zcela slušní, zcela civilizovaní, se kterými byste za normálních dob byli bez ostychu mluvili, se rozpřahovali a dávali tomu starému muži celou silou pěstmi nebo dlaněmi mohutné zátylce nebo ho kopali. Běžel tou ulicí a ze všech stran se sypaly na něho rány. Nehlesl, ale najednou se svalil. Nevydal hlásky a byl mrtvý!“ popsal konání svých brněnských spoluobčanů zděšený novinář. Jednalo se o prokuristu Paula Drexlera, který zemřel na infarkt při pokusu uprchnout rozlícenému davu.

Brněnské antisemitské násilnosti však nebyly ojedinělé, jak dokládá ve své diplomové práci pro Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Lukáš Vaško.

Iniciativy v tomto směru se chopili také čeští fašisté. Na jejich popud byly organizovány pogromy a vypalovaní synagog na mnoha místech protektorátu. Nejaktivnější byli zejména v moravských městech. V květnu proběhla v Brně demonstrace, při které byli Židé vytahováni z kaváren a napadáni na ulici. Rovněž zde byla vypálena synagoga. Stejný osud čekal i synagogy ve Vsetíně, Jihlavě, Olomouci, Uherském Brodě a Dobříši. K nejrůznějším pogromům na Židy pak navíc došlo i v mnoha dalších českých a moravských městech.

Dcera známého herce Zdeňka Ornesta popsala podle super.cz pro Památník Terezín příběh, kdy její otec šel v Kutné Hoře za okupace sám do kina, ale promítání pořád nezačínalo. Náhle se ozval hlas: „Nebude se promítat, dokud tady bude ten Žid!“ V ten okamžik začalo kino skandovat – Židi ven! „Otec musel odejít, a přestože o tom nechtěl moc mluvit, spíše příhodu zlehčoval, myslím, že ji vnímal jako velkou křivdu,“ líčila dcera.

Mnoho Čechů Židům za války pomáhalo a riskovalo přitom vlastní životy, O tom nemůže být sporu. Jenomže je třeba si umět přiznat pravdu, jiní Češi a mezi nimi hlavně čeští fašisté se aktivně podíleli na protižidovských pogromech, mlácení Židů na ulicích, vypalování synagog a dalších násilnostech. A bohužel na vlně antisemitské nenávisti se vezli poměrně dost Čechů, viz výkřiky jako „Židi ven,“ či zasílání udavačských dopisů na českou policii a četnictvo nebo rovnou na gestapo, že konkrétní Židé chodí na veřejnosti bez povinného označení žlutou hvězdou.

V Brně též došlo v té době k paradoxní situaci, kdy Němec dovedl na českou policejní stanici zmláceného Žida a dožadoval se zákroku bezpečnostních složek proti antisemitským pouličním výtržnostem. Inu, historie nebývá černobílá.

Zdroje:

15. 8. 1939 Řádění fašistických výtržníků - Profil události

Pogromy v Brně začaly. V kavárně Esplanade - Brněnský deník

Lukas_Vasko.pdf

Židé v Protektorátu Čechy a Morava – Wikipedie

Židi ven, skandovalo kutnohorské kino. Zdeněk Ornest (†61) přežil Terezín, Osvětim i Dachau, zahynul pod koly vlaku - Super.cz