Mimořádně odporný příklad komunistického udavačství

Udal vlastního otce a bolševici z něj udělali hrdinu. Řeč je o Pavlíku Morozovovi ze vsi Gerasimovka na západní Sibiři. Ten se údajně narodil před 95 lety 14. listopadu 1918 a za vzor byl později v neblahé éře socialismu dáván i našim dětem. Jak hnusné, vždyť komunisté povýšili na ctnost nejpodlejší formu udavačství a ničili duše těch nejmenších.

Dobře si to pamatuji, i nás na základní škole někdy v sedmdesátých letech touto báchorkou otravovali. Soudružka učitelka nám četla příběh o hrdinném sovětském pionýrovi - chytrém Pavku Morozovovi, který patřil k nejlepším žákům ve třídě, byl pionýrem a miloval socialismus. A tak udal vlastního otce za to, že zatajil před sovětskými úřady obilí, které měl ukrýt někde v lese. Ve skutečnosti se jednalo o to, že pokud by je rodina Morozovova odevzdala do státních sýpek, zemřela by hlady. Ale bolševiky zfanatizovaný čtrnáctiletý Pavka za to udal vlastního otce, který skončil v gulagu. Nelze se divit, že v zájmu přežití nebohé rodiny zabil mladého udavače vlastní děda.

Potud oficiální sovětská propaganda. V osmdesátých letech minulého století, v éře Gorbačovovy perestrojky, však jeden ruský novinář do Gerasimovky zajel a zjistil, že pionýr v roce 1932, kdy byl Pavka zavražděn, v této vesnici neexistoval a hoch nemohl patřit k nejlepší žákům ve třídě, protože byl retardovaný. A také ho podle jedné verze nezabil děda, nýbrž agent NKVD, protože hoch nikoho neudal a naopak hlídal skrýš s obilím. Inu, skoro jako zpravodajství rádia Jerevan.

Ale ať to bylo, jak to bylo, nejhnusnější na celé záležitosti je, že komunisté povýšili na ctnost podlé udavačství a nutili malé děti donášet na vlastní rodiče ve stylu práskačství nadevše. Nelze se divit, že zásluhou takové výchovy vyrůstaly z lidí morální zrůdy. To je další důkaz zločinnosti komunistického režimu.

Daleko morálněji a lépe řeší tuto citlivou oblast výchovy křesťanství ve čtvrtém přikázání, „cti otce svého a matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.“ Tím se neříká, že děti si mají brát vzor z rodičů, kteří se tak nějak nepovedli, ale mají si jich vážit proto, že jim dali život.