Medulovo tlachání o Rusku, pouhá lživá putinovská propaganda

Nechal jsem blog Jiřího Meduly posoudit samotným Rusem Vitalijem Ginzburgem. Ten má jasno. Jedná se se o pouhou proputinovskou propagandu, která zamlčuje důležitá fakta. Inu, něco jako komunistický propagandista Julius Fučík.

V třicátých letech umřely miliony obyvatel tehdejšího SSSR hlady, ale komunistický pisálek Julius Fučík psal o tom, jak se tam skvěle žije. Autor současného blogu se v lhaní jeví jako jeho věrný následovník. Nepíšu vlastní hodnocení, požádal jsem o reakci na článek samotné Rusy. Nyní přináším názory ruského podnikatale Vitalije Ginzburga. Ten opakovaně označil Medulovy výplody za dílo lháře.

Protože z našich mainstreamových médií nelze získat objektivní informace, rozhodli jsme se cestovat po Rusku, abychom získali představu o společnosti a stavu země.
Lži. informace o Rusku jsou na Západě k dispozici neustále, a to i od ruské opozice. Výsledky byly pro nás bohužel zklamáním.
Cestování do Ruské federace dnes vyžaduje vízum a nutnost letět přes třetí zemi, protože naše současná vláda nekomplikovaně přijímá všechny sankce, které nám komplikují vlastní život a zejména ekonomiku.
I dříve jste k cestě do Ruska potřebovali vízum. Jednání o bezvízovém styku byla přerušena kvůli ruské agresi. Doufám, že autor nenavrhuje bezvízový styk pro okupanty a sabotéry.

Zvolili jsme cestu přes Gruzii, odkud jsme cestovali do Petrohradu.
V Petrohradě jsme přistáli velmi brzy ráno. Přesto bylo snadné dostat se městskou hromadnou dopravou do centra města, které má v tuto dobu, bez ruchu velkoměsta, svou jedinečnou atmosféru. Rozhodli jsme se toho využít a projít se po dalších, ne tak rušných místech. Město se postupně probouzelo, na břehu Něvy se objevili první rybáři. Dal jsem se s některými z nich do řeči a trochu mě překvapilo jejich překvapení z toho, na co se ptám. K čemu je rybářský lístek, když je to řeka, do které nikdo nenasazuje ryby ani je nechová. Jak by tedy někdo mohl chtít prodávat rybářské licence? Tito milí lidé se ptali naprosto logicky. Mohli,“ konstatoval jsem smutně, protože jsem znal poměry v mém rodném kraji......
V zamyšlení nad tímto rozhovorem jsme se přiblížili k legendárnímu křižníku „Aurora“, kde se již začínali připravovat na otevření. Počkáme, řekli jsme si a vydali se na prohlídku. Poprvé a pak ještě mnohokrát jsem si uvědomil, že český a ruský přístup k vlastní historii je zcela odlišný. Rusové se po konci socialismu nesnaží tuto historickou epochu vymazat a nebojí se mluvit o chybách i úspěších, které ji provázely. To je v českých, zejména pokrokových kruzích, které se hlásí ke klasickému „odesáctví“, nemyslitelné.

Lži. V Rusku neexistuje žádná skutečná objektivně vykládaná historie. Existují mocenské falzifikace a politizace dějin. Archivy o druhé světové válce jsou utajeny až do roku 2050. V čele Ruské historické společnosti stojí šéf zahraniční rozvědky S. Naryškin. V čele Vojenské historické společnosti stojí Sergej Ivanov (zvláštní zástupce prezidenta) a V. Medinskij (asistent prezidenta). Několik tisíc lidí bylo odsouzeno podle paragrafů o falšování historie - pokusu říci pravdu.

Od Zimního paláce jsme se městskou hromadnou dopravou (asi za 5 korun) dostali blíže k hotelu. Cestou jsem si všiml malé čerpací stanice s cenami pohonných hmot, které nedávaly smysl. Asi už nefunguje a je dávno zavřená, pomyslel jsem si. Mýlil jsem se, fungovala a ceny benzinu se od severního po jižní pobřeží Ruska příliš neliší. Dokonce i v centru Moskvy můžete natankovat za 15 korun. Proč se divíte, že mají vlastní naftu?“ zeptala se žena stejně logicky jako zmínění rybáři. Poté, co jsem ji upozornil, že máme i elektřinu, kterou vyrábíme za 0,30 Kč a jsme čistými vývozci, čemuž ceny na domácím trhu rozhodně neodpovídají, vypadala trochu ustaraně.....
Pravda. Ceny dopravy a energií jsou nižší než v Evropě. Ale oficiálně je průměrný plat v Rusku asi 800 eur (cca 20 000 Kč). Především kvůli platům v obranném průmyslu a smluvním pracovníkům. Bez toho je to méně než 500 eur (cca 12 500 Kč). Převádět ceny v jiné zemi na jinou měnu, aniž bychom komentovali kupní sílu a příjmy, je čistá propaganda. O důchodech vůbec nemluvím. Průměrný důchod činí méně než 200 eur (cca 5000 kč).

Z Petrohradu do Moskvy (700 km) se můžete dostat pozemní dopravou za přibližně 3,5 hodiny vysokorychlostním vlakem „Sapsan“ nebo mnohem levněji (asi 900 korun) za méně než 5 hodin „Něvským expresem“ a běžným vlakem za přibližně 300 korun. Zvolili jsme druhou možnost a byli jsme překvapeni úrovní služeb. Jednorázové pantofle, sluchátka, deky a pamlsky jsou dnes v těchto ruských vlacích standardem. Stejně tak čistota a pohodlí dálkových lůžkových vlaků, které jsme využili při cestě z Volgogradu do Soči.
Moskva je nám našimi médii prezentována, pokud vůbec, jako jedno z nejdražších měst na světě, jehož centrum je pro průměrného Rusa prakticky nedostupné. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Ano, samozřejmě, v Moskvě můžete utrácet peníze jako smyslů zbavení v nejluxusnějších obchodech všech světových značek (mimochodem, jsou tam všechny, sankce nesankce), ale není pravda, že průměrný Rus do centra Moskvy nejezdí. Přijíždějí a odjíždějí z celé Ruské federace. A i v nejprestižnějším obchodním domě GUM se dá najíst za pár korun, čehož návštěvníci Moskvy rádi využívají.

TO JE NAPROSTÁ LEŽ. JE NAPROSTO NEMOŽNÉ JÍST ZA PÁR KORUN V GUMU. Co se týče služeb a čistoty, zejména v hlavních městech, to je ABSOLUTNÍ PRAVDA. Moskva a Petrohrad jsou výkladní skříní země. Tam se soustřeďují všechny peníze a úřady dělají pro obyvatele těchto měst a pro turisty všechno možné. Obyvatelé hlavních měst nejsou posíláni na vojnu. Padlí v rakvích se tam prakticky nedostanou. I když i v Moskvě nabírají smluvní žoldáky. Odměna za kontrakt v Moskvě je 300 000 eur. Ale to je cena života.

Úroveň a čistota moskevského metra je všeobecně známá, ale stejně jako v Petrohradě mě překvapily ceny jízdného. Pokud si jako turista koupíte třídenní jízdenku, zaplatíte asi 90 Kč, tedy 30 Kč na den, a můžete jezdit 3 dny 24 hodin v kuse na všech městských linkách, což v Praze představuje 30 minut......
Ve Volgogradu jsme nasáli atmosféru starého sídliště postaveného v jedné z prvních pětiletek. Zastavili jsme se, jedli, pili a povídali si s přáteli (ano, Otakare, ať tě to šokuje, jak chce, s Rusy se dá kamarádit) o životě, o cenách, o platech, o politice a tak.... Navštívili jsme Mamajev Kurgan a další místa věnovaná bitvě u Stalingradu, nepředstavitelným potížím a milionům mrtvých, ke kterým by nedošlo, nebýt tohoto (zatím) posledního pokusu o ovládnutí Ruska vojenskou silou.

LŽI A PROPAGANDA. Za prvé, autor neobdivuje službu ani dopravu ve Volgogradu.
Domy postavené v první pětiletce a po válce už nejsou moskevské. Za druhé, co znamená pokus o podmanění Ruska silou? Byl to SSSR spolu s Německem, kdo rozpoutal válku a pak začal bojovat proti sobě. Za třetí, bez pomoci Západu by SSSR válku rovnou prohrál.
Po celou dobu pobytu jsem pozorně sledoval ruské zpravodajství. Jaké bylo mé překvapení, když se na obrazovce pravidelně objevovali představitelé tzv. kolektivního Západu s celými svými projevy. Nevím o tom, že by například na ST mohli pravidelně sledovat a poslouchat, co Lavrov, Putin a další ruští představitelé říkají světu. Očekával bych tam stejnou propagandistickou praxi, ale věřte nebo ne, není tomu tak.....
Lži. Rusko v zájmu propagandy vysílá projevy západních politiků, zejména pokud jde o podporu Ukrajiny, a prezentuje to jako rusofobii. Autor nic neříká o tom, že v Rusku je možné kritizovat vládu, zejména vystupovat proti válce.
Po celou dobu svého pobytu jsem se snažil získat informace nejen o ekonomické stránce života běžných rusů, zjistit, jaká je úroveň služeb apod. ale sledoval jsem i celkovou společenskou atmosféru. a musím říci, že i v této oblasti jsou na míle před námi. jsou tak jednotní, jako nikdy předtím.
PRAVDA. V Rusku je možná jen jednota kolem moci. Podpora Putina a války je poměrně vysoká. Neexistuje žádná opozice.

Nyní berou jako fakt, že „ti ze Západu“ se s nimi nechtějí „kamarádit“ a stěhují se na jih a východ. Nezaznamenal jsem žádnou zlobu nebo nenávist vůči nám Čechům, i když dobře chápou, komu současná politická reprezentace slouží. Pokud se o válce na Ukrajině bavíte s obyčejnými Rusy, reakce je vždy stejná a ústí do věty: „naši lidé umírají, vy v Evropě chudnete a Washington se směje.“ a těmi „našimi lidmi“ myslí lidi na obou stranách konfliktu, Ukrajince i Rusy. názor na kyjevský režim nastolený po Majdanu je samozřejmě křišťálově čistý.
Pouhá PROPAGANDA
V Soči, kde jsme naši ruskou cestu zakončili, jsme se setkali s druhou průzkumnou jednotkou, která zkoumala situaci v kavkazských republikách, ale o tom až příště. V zásadě jsme se shodli na několika faktech.
Informace o Ruské federaci, které prezentují mainstreamová média, jsou zcela nepravdivé. Životní úroveň ve městech i v odlehlejších oblastech se za posledních dvacet let natolik zvýšila, že i přes počáteční šok z toho, kam jsme se za tu dobu posunuli, nás to nakonec naplnilo nadějí, že je to možné.
Lež. Viděli jen Moskvu a Petrohrad. Tam je životní úroveň na ruské poměry dost vysoká. Životní úroveň ve Volgogradu nekomentuje, nic jiného neviděl, ale dělá si z toho závěry.

Ale první a naprosto nutnou podmínkou je přestat drancovat vlastní zemi a definovat české národní zájmy......
Co je to přestat drancovat vlastní zemi, když je to Putin, který ničí Rusko? Jak to může souviset s Českou republikou? Jaké zájmy Putin hájí? A konečně, co chce autor říci Čechům? Mnozí Rusové stoupenci Putina přišli do České republiky jako nepřátelé . Jen s velkými obtížemi se jich Češi zbavili.

Článek Putinova propagandisty je lživý a zatajuje důležitá fakta. Neříká nic o tom, že Putin rozkrádá Rusko a ničí všechny instituce společnosti a demokracie. Likviduje nezávislé soudy, nezávislá média, demokracii, strany, opozici. Pokud o tom nemluví, pracuje pro Putinovu propagandu.

Bájkař Medula připomíná západní turisty v Československu před rokem 1989, kteří si libovali, jak je u nás levně, aniž by věděli jaké jsme ve srovnání s nimi měli nízké platy. Samozřejmě nic nevěděli o cenzuře, politických vězních apod.

Rusko 2024 - speciální turistická operace ukončena - Blog iDNES.cz