Margaritčiny botičky od Diora mně nevadí,

i když mají k dobrému vkusu daleko. Já se řídím Biblí a v ní se mimo jiné píše, „přej a bude ti přáno." A já každému nejen dětem přeji jenom to nejlepší a vůbec závist patří mezi nejstrašnější lidské vlastnosti. Daleko horší je však Paroubkovo farizejství.

Vládce Lidového domu Jiří Paroubek se často obouvá do „hnusných boháčů", když ve sněmovně vytýká svým oponentům, že život není jen o přepychových restauracích a recepcích. Jistě, to asi víme všichni, ovšem touto svoji nenávistí dává najevo, že člověk se nemá snažit a ti schopnější mají těm méně schopným zajišťovat příjemný zahálčivý život.

Je to takové to farizejské pokrytectví, toho, kdo káže vodu a pije víno, protože on rozhodně sám nechodí mezi prostý dělný lid na obědy do čtyřky, akorát jej pouze zneužívá ve svých demagogických proslovech   

Nyní se však Paroubek rozčílil, že to, co se v novinách, píše o botičkách jeho Margarity, je útokem na nejnižší lidské pudy. Paroubek ovšem pouze sklízí to, co zasel a nyní roní krokodýlí slzy. Jedno moudré české přísloví praví, „kdo s čím zachází, s tím také schází." A krásné se na něj hodí též přirovnání, hojně používané jihočeskými sedláky, a to, že „na každou svini se stejně vaří voda."

Takže přítel Paroubek by si měl z této aféry vzít jedno ponaučení. Když přestane rozeštvávat jedny „chudé proti bohatým", tak se botičky jeho dcery příště nestanou takovým mediálním trhákem.