Ještě zbývá popsat jak je ve vaší americe úžasné zdravotnicví- máš prachy ,máš péči ,nemáš prachy -umři

Je špatné zlehčovat jak oběti nacistického holocaustu, tak oběti cílené likvidace třídních nepřátel v sovětských gulazích.

Pardon, to patřilo jinam.

No, aby to tak nedopadlo jako u Lukašenka ! Ho volil taky prý lid. A to už 30 let. Sen všech východních despotů.

Říkají si, lepší neměnná jistota, než revoluční změny ala Libye, Syrie, Ukrajina.

Dík. Věřím, že se Maďarsko vzpamatuje z tragického propadu do Orbánova populizmu.

Všichni politici jsou populisté. Liší se jen orientací. Za populisty jsou pak označováni ti. kteří svůj populismus směřují nežádoucím směrem.

Maďarů je mi upřímně líto, pokud jim kolabuje zdravotnictví a lékaři operují v nadlimitních teplotách. Ovšem po mých posledních zkušenostech se zdravotnictvím naším mohu říct, že začíná pěkně drhnout. Konkrétně můj syn od října roku 2023 navštívil nespočet lékařů se silnými bolestmi zad. Bohužel žádné komplexní vyšetření se nekonalo. Diagnózy od stolu, rentgen bez nálezu, čekací lhůta na magnetickou rezonanci téměř čtyři měsíce. Bolesti se stupňovaly, řešily se injekcemi, Tramalem a podobnými opiáty. Nakonec mu lékařka na pohotovosti naznačila, že je feťák, ktrerý si chodí pro dávku.

Zkrátím to, jen shodou náhod se neurolog v Budějovické nemocnici rozhodl pro další odběry a odcházeli jsme s diagnózou rakovina slinivky. To už byl duben 2024. V srpnu zemřel. Možná by odešel i tak, ale stejně pachuť zůstává.

Vážená paní Petrová, to je mi moc líto, já také přišel o blízkou bytost a umím si představit, jak Vám je. Přeji Vám hodně síly a jen všechno to dobré. Ano, Vím, že máme každý jiné názory, tak to holt chodí. Ale jsou chvíle, kdy by lidé měli držet při sobě a toto k ním patří. Musela to být pro Vás hodně těžké. Pokud jsme Vám někdy způsobil bolest, tak se moc omlouvám.

O Maďarsku si rozhodují Maďaři, ne hloupí politici a pisálci z čecháčkova.

Jasně Juro, však to také píšu, ty neumíš číst.

Rád bych si ještě jednou přečetl jeden starší blog.

Nejsem si tím jistý, ale domnívám se, že byl od vás.

Jednalo se o polského židovského chlapce, který utekl Němcům a zachránil ho polský manželský pár, kterému zrovna zemřel stejně starý syn. A čirou náhodou to bylo v den, kdy se do příslušné vesnice teprve přistěhovali.

Takže synovo úmrtí nenahlásili úřadům, tajně ho pohřbili na zahradě a toho židovského chlapce vydávali za toho svého zesnulého syna. A protože jak jsem psal, se zrovna ten den do té vesnice přistěhovali, tak nikdo toho zesnulého chlapce ještě neznal a nemohl okupačním úřadům nahlásit, že ten chlapec, jejž oni vydávají za svého syna, není jejich syn. A protože měli doklady na to, že mají chlapce stejného věku, nikdo se to nedozvěděl a ten chlapec válku přežil a zůstal jejich synem i po válce.

Myslím si, že jste to napsal vy, ale jistý si tím nejsem. Pokud to skutečně byl váš blog, můžete mi na to dát odkaz?

Chtěl bych si to přečíst ještě jednou.

Předem děkuji.

Pěkný den pane Beneši, děkuji za Váš zájem, ale tento text bohužel není od mne.