Komunistická blamáž, chtěli zastavit Majdan, dorazily pouhé stovky lidí

KSČM mohutně brojila proti všem jako husité, proti prezidentovi, muniční iniciativě, Milionu chvilek, médiím atd. Výsledkem však bylo totální fiasko. Ale i soudruzi mají právo protestovat, přestože oni své odpůrce perzekuovali.

Akce nesoucí úderný název Stop českému Majdanu se setkala s okázalým nezájmem veřejnosti. V sobotu odpoledne dorazily na pražské Malostranské náměstí dvě, podle jiných odhadů maximálně čtyři stovky lidí. Na metropoli s 1,4 miliony obyvatel to je o ničem. Čili totální propad.

Soudružka Kateřina Konečná vykřikovala cosi o tom, že Petr Pavel není jejím prezidentem. Jenomže je fakt, že Petr Pavel obdržel před třemi lety v druhém kole 3 359 301 odevzdaných hlasů, celkem 58,32%, což jej učinilo vítězem prezidentských voleb. Naprosto svobodných a demokratických. Nicméně bývalá šéfová KSČM se navážela do hlavy státu a nic se ji nestalo, nikdo ji nezatknul, nezavřel, a onu protestující hrstku policie nerozehnala a nezmlátila.

Nedávno v Rusku to však bylo jiné. Když v srpnu demonstrovali lidé před moskevským soudem proti vyřazení liberální strany Jabloko z voleb, ruská policie podle webu seznamzpravy.cz shromáždění brutálně rozehnala a desítky účastníků zatkla. Jakýkoli odpor vůči politice prezidenta Vladimíra Putina úřady tvrdě trestají. I velmi mladí lidé tak mohou skončit před soudem a za projevy nesouhlasu či „diskreditaci armády“ si vyslechnout několikaletý trest vězení.

To je rozdíl, komunistka Konečná a další komunisté veřejně ostře vystupují proti prezidentu Pavlovi a nic se neděje. V Rusku za kritiku Putina hrozí i deset a více let za mřížemi ve velmi tvrdých podmínkách ruských kriminálů. Ovšem pro mnohé soudruhy a další, kteří se nezřídka prohlašují za stoupence svobody projevu, je putinovské Rusko vysněným rájem. Mám dojem, že tito lidé si pod svobodou projevu představují to, že oni mohou hlásat, co chtějí, kdežto druhá strana musí mlčet.

Nemohu si v této souvislosti nevzpomenout na tzv. Palachův týden. Jak uvádí Wikipedie, začal v neděli 15. ledna 1989, kdy disidentské skupiny oznámily, že toho dne uctí památku studenta Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci. I přes úřední zákaz se na Václavském náměstí sešlo několik tisíc lidí a představitelé disidentského hnutí se pokusili položit květiny k sousoší svatého Václava. Demonstrovalo se celý týden až do pátku, avšak Veřejná bezpečnost (komunistická policie) a Lidové milice tyto nenásilné pokojné protesty s použitím obušků, slzného plynu a vodních děl s výjimkou středy, vždy surově rozehnaly. Zatčeno bylo na 1400 lidí, stovky účastníků byly zraněných, někteří i těžce. Komunisté popravovali, věznili a mlátili každého, kdo s nimi nesouhlasil. Odpor likvidovali nemilosrdným způsobem.

V současné době však KSČM pořádá demonstrace zcela bez problémů a nikdo ji za neutiskuje. Stále se však nemohu zbavit obav, že komunisté jednají ve stylu, máme demokratické právo protestovat proti tomu, co se nám nelíbí, ale když uchvátíme moc, tak běda těm, kteří budou proti nám.

Zdroje:

Konečná: Pavel není můj prezident - iDNES.cz

Komunisté chtějí zastavit „český Majdan“. Hezky se... | FORUM 24

Výsledek volby | volby.cz

Sotva dospěli, už protestují. Tváří odporu proti Putinovi se stali mladí - Seznam Zprávy

Palachův týden – Wikipedie