Klášter v Teplé doporučuji jako ideální místo k výletu či dovolené

Druhou největší klášterní knihovnou v Česku čítající více než sto tisíc svazků se může pochlubit premonstrátský klášter v Teplé. V letošním roce, kdy si připomínáme 900 let řádu premonstrátů, nabízí u další zajímavosti a akce.

Pořádá je Hroznatova akademie a mezi nimi jsou i mimořádné exkurse Poklady devíti staletí či Barokní štolový systém, které ukáží zájemcům prostory jindy nepřístupné. Prázdniny se sice pomalu chýlí ke konci, ale tyto akce budou pokračovat i na podzim. A stojí opravdu za to, k vidění je spousta unikátních zajímavostí.

Klášter premonstrátů v Teplé založil roce 1193 blahoslavený Hroznata. Byl to český šlechtic, který ovdověl, a sám se jako řádový bratr stal jeho členem. Vzhledem k svým schopnostem zastával docela odpovědnou funkci, ze současného hlediska by se dala přirovnat k ekonomovi. V roce 1217 byl však při jedné ze svých cest zajat loupeživými rytíři a uvězněn. Svým spolubratřím vzkázal, aby za něj neplatili výkupné a nakonec v žaláři zemřel. Jeho tělo pak řeholníci vykoupili a pohřben je v klášterním kostele. V roce 1897 byl Hroznata blahoslaven a nyní probíhá proces jeho svatořečení.

Nejstarší části kláštera je původně románsko-gotický trojlodní kostel Zvěstování Panny Marie (podle novější verze Zvěstování Páně) z první poloviny 13. století.

Zlaté časy kláštera nastaly na konci 17. století, kdy se proslulý barokní stavitel pustil Kryštof Dientzenhofer pustil do obnovy vyhořelých klášterních budov. Postavil novou prelaturu (sídlo a byt opata, představeného kláštera) a konvent na jižním křídle. Od 15 do 19. století vznikaly v okolí kláštera hospodářské a průmyslové objekty, mezi nimi například sýpka, mlýn či pivovar. Severní křídlo kláštera, v němž je umístěna již zmíněná knihovna, bylo postaveno v novobarokním slohu na počátku 20. století.

Stojí za to přijet do těchto krásných míst vzdálených jen 12 kilometrů východně od Mariánských lázní. Člověk se dozví spoustu zajímavostí o zdejší premonstrátské komunitě, která výrazným způsobem přispěla k rozvoji zdejšího kraje a to ve své době vyspělejším zemědělským hospodařením, či zakládáním vodních mlýnů nebo hamrů, které využívaly vodu na výrobu mouky či železa a nahradily tak předchozí složitější ruční výrobu těchto produktů.

Vodní mlýn byl později předělán na elektrický, avšak bohužel společně s pivovarem jej v padesátých letech zlikvidovali vojáci Československé lidové armády. Nyní se na jeho místě nachází malé muzeum, které připomíná dřívější mlynářskou slávu.

Velký podíl mají tepelští premonstráti i na rozvoji zdejšího lázeňství. Byl to tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který na začátku 19. století založil světově proslulé Mariánské Lázně.

Komunita Řádu premonstrátských řeholních kanovníků zde byla obnovena po pádu komunistického režimu v roce 1989a nyní čítá dvanáct členů, z nichž pět žije trvale v klášteře. Příjemným klidným místem pro procházky je místní park s rybníkem. Na cestovní ruch jako možnost podnikání nyní vsadili i premonstráti a v jedné z bývalých hospodářských budov vznikl hotel s restaurací.

Návštěva Teplé je obohacující pro ty, kdo se chtějí poučit ze skutečné historie, nikoliv z té, kterou falšovali komunisté. Tito návštěvníci se dozvědí, že katolické řeholní řády byly přínosem pro české země a civilizačně jej posunuli dále. Řeholníci rozhodně nebyli, a to platí i v případě jiných řádů, nejen pro premonstráty, žádnými neužitečnými služebníky ale pilnými, pracovitými a vzdělanými lidmi.

Koneckonců důkazem je toho i klášter v Teplé, který po předchozí čtyřicetileté socialistické devastaci opět rozkvétá do bývalé krásy.