Pane Zieglere, nevzpomínáte si na celkem nedávnou budějickou kauzu s výstavbou domova pro seniory? Stejná společnost, která to měla na svědomí, postavila v jednom jihočeském okresním městě bytový dům a byty rozprodala. Na investici si společnost vzala bankovní úvěr (jako na všechny předešlé své aktivity a které nesplácela, přesto banky ochotně půjčovaly dál).
V kupní smlouvě byla taková zašmodrchaná větička, které podle info prodávající společnosti měla zaniknout při zápisu vlastníka na katastru. Někteří vlastníci bytů zaplatili hotově, jiní si vzali hypotéku. Ti druzí měli štěstí, banky si té větičky všimly a ošetřily si to; ti první, kteří platili hotovými penězi (byli mezi nimi i právníci a lidé, kteří se ve světě světě realit pohybují) na to fatálně doplatili.
Ukázalo se, že nabyvatelé bytů jsou (kvůli té jedné větičce) ručiteli bankovního úvěru investora, který jak bylo zvykem, úvěr nesplácel! A tak se jednoho dne na úřední desce města objevily protokoly o tom, že pan XY je v exekuci, protože dluží hypotéční bance 45 milionů! V exekuci kvůli mnohamilionovým částkám byli všichni, kteří za svůj byt zaplatili hotovými penězi; vysmátí byli ti, co si vzali hypotéku.
Případ se léta vleče, dlužníci v exekuci jsou z větší části staří lidé, kteří za to zaplatili svým zdravím.
