Katyň si vybrala další oběti

Paradoxně po sedmdesáti letech přišlo Polsko opět o svoji elitu, jak trefně poznamenal polský exprezident Lech Walesa. Letecké neštěstí na smolenském letišti si vyžádalo 132 obětí, mezi nimi polského prezidenta Lecha Kaczynského s manželkou.

Dějiny jsou plné paradoxů. V roce 1940 povraždili ruští bolševici nedaleko Smolenska v Katyni více než čtyři tisíc e polských důstojníků. Dnes nedaleko těchto míst zahynul prezident spřátelené země s doprovodem, kteří jeli uctít památku svých krajanů.

Řadě lidí nebyl přísný konzervatismus polského prezidenta po chuti, ale za jedno mu bychom měli být vděčni. Za to, že jasně odsoudil polské jednání v roce 1938, kdy jeho země využila mnichovské dohody k odtržení Těšínska od tehdejšího Československa. „To nebyla jenom chyba, to byl přímo hřích,“ nebál s jasně pojmenovat zlo.

Na druhé straně já bych připomenul i to lepší, co bylo ve vztazích mezi oběma zeměmi, například kamarádství českých a polských pilotů bojujících ve společných perutích ve Velké Británii proti nacistům.

Mým oblíbeným autorem je Henryk Sienkiewicz a jeho romány například Potopa, Ohněm a mečem a další mi pomáhali poznat polskou historii. Poláci byli a jsou velkými patrioty a na rozdíl od Čechů (těžko se mi to píše, ale je to pravda) dokázali daleko odhodlaněji a důrazněji bojovat za svá práva. Soucítím s polským národem a jeho bolestí.

Při této smutné příležitosti mně také napadá, jak malicherné jsou mnohé naše spory ve srovnání s toto tragédii. Jak se píše v Bibli, „nikdo nezná dne ani hodiny“.

Přimlouval bych se rovněž kvůli objektivitě za mezinárodní vyšetřování této letecké katastrofy. Nevím, jestli se jednalo chybu pilota nebo řídící věže. Zdržel bych se jakýchkoliv předčasných komentářů na toto téma. Pokud je mi ale známo, smolenské letiště není vybaveno moderním navigačním systémem, který umožňuje přistání dopravních letadel v mlze.