Jossi Avrami: Izrael Arabům půdu neukradl a Rusko není naším přítelem

Můj izraelský kamarád Jossi Avrami býval důstojníkem izraelské armády a je hrdý na to, jak pomáhal vypráskat Egypťany na Sinaji v jomkipurské válce v roce 1973. A Irán je podle něho nebezpečnější než islámský stát.

Seděli jsme v jedné jeruzalémské kavárně u dobrého izraelského bílého vína. Jossi Avrami je už v penzi a se svou českou manželkou Ester, která do židovského státu emigrovala v roce 1968, má tři syny, Jossiho, Mošeho a Daniela. Je izraelským vlastencem tělem i duší a nepřežil by, kdyby některý z jeho synů nechtěl jít na vojnu. „Služba vlasti je u nás nejčestnější povinností, to nejsou prázdná slova, jako u Vás za komunistů, ale skutečnost. Byl jsem nadšený, když mí kluci přísahali v uniformě věrnost Izraeli v pevnosti Masada,“ řekl. „Ano Masada, kde židovští povstalci čelili kdysi dávno obrovské římské přesile, patří mezi Vaše památná místa, to vím,“ povídám.

Pak jsme se bavili o vzniku státu Izrael a shodli se na tom, že povídačky typu Židé ukradli Arabům půdu, jsou nehoráznou lží a trvale šířené pomluvy. „Pravdou je, že Židé tady toto území kupovali od jejich arabských vlastníků a mají na to dokumenty. My jsme dokázali z pouští udělat kvetoucí zahrady. To, že to Arabové neumí, je jejich problém,“ míní rezolutně Jossi. S tím jsem rovněž nemohl nesouhlasit.

„Také o nás naši nepřátelé říkají, že jsme zabránili vyhlášení arabského státu v Palestině v roce 1948, s čímž počítala rezoluce OSN. To je další kolosální nesmysl. Toto území totiž až do roku 1967 okupovalo Jordánsko.“ I tato slova byla pravdivá. „Já vím, a proto to u nás všude budu říkat a psát, jak se věci mají,“ slíbil jsem mu. „My Izraelci jsme přátelští lidé a se svými sousedy chceme žít v míru. To dokazují mírové smlouvy, které máme s Jordánskem a Egyptem,“ objasnil.

Potom přišla na řadu současnost a Jossi si nebral servítky. „V Evropě se děsí teroristů, ale nikdo si neuvědomuje nebo nechce uvědomit, že my taktéž vinou Evropy jim čelíme už desítky let. Hizballáh a Hamás jsou rovněž fanatické muslimské teroristické organizace na úrovni islámského státu, ale to se jaksi přehlíží. Jestliže zabíjejí Izraelce, tak to zřejmě nevadí. A co se týče Sýrie, tak to je uměle vzniklý stát, který od začátku své existence si dal za cíl zlikvidovat Izrael. Byla mezi těmi, kteří nás hned po vyhlášení nezávislosti napadli. Pak opakovaně z Golanských výšin Syřané odstřelovali naše území. Až do své smrti v roce 2010 se v Damašku ukrýval Alois Brunner, jeden z nejhorších nacistických válečných zločinců, který se podílel na vyvražďování Židů. A Bašár Asad o tom věděl. Izrael několikrát žádal o jeho vydání, ale Syřané ho zapírali. Sýrie také posílá zbraně Hamásu a Hizballáhu a veřejně se tam slavily teroristické útoky proti naší zemi, při kterých umíraly ženy a děti. Byla to Sýrie, která se podílela na zničení Libanonu. A za tu jejich válku může Asad, který nedokáže a nemůže udržet tuto zemi pohromadě. A kdy bych byl cynik, tak řeknu, že dokud se mlátí mezi sebou, je to pro nás dobře, protože pak nám nemohou škodit. Ovšem více než Sýrie mě mrzí, že některé státy Evropské unie si proti nám vymýšlí takové nesmysly, že izraelské zboží        

Z Golanských výšin a takzvaně okupovaných území má mít zvláštní označení původu. Měly by radši řešit důležitější problémy,“ myslí si Jossi.

Přítelem Izraele podle něj není ani Rusko. „Nemůžeme se tvářit, že Rusko neexistuje a z pragmatických důvodů se s ním musíme bavit. Jenomže, v OSN Rusové hlasují pro každou propalestinskou rezoluci a nikdy nejsou na straně Izraele. Moskva podporuje a vyzbrojuje v Sýrii Asadův režim, který je našim nepřítelem. Rusko posílá zbraně Iránu, který je našim strategickým protivníkem v oblasti číslo jedna, jenž zničení židovského státu považuje za svůj hlavní cíl. A takhle se přece nechová přítel. Proto také nechceme, aby se iránská armáda angažovala v Sýrii. To bychom museli vnímat jako ohrožení naší bezpečnosti. Islámský stát to je horda špatně vyzbrojených otrhanců, kdežto Irán, který je rovněž nositelem islámského fanatismu akorát v o něco kultivovanější podobě, má velkou a relativně dobře vyzbrojenou armádu, a pokoušel se vyrábět jaderné zbraně. Proto je pro nás nebezpečnější. Ale kdyby izraelští vojáci vyrazili do Sýrie, tak do tří dnů je po Asadovi a do týdne po islámském státu,“ tvrdí Jossi Avrami.