Zde přesně platí to o bitvě a generálovi. Proti vojenskému konfliktu s Německem v té době bylo tolik relevantních argumentů, že hodnotit to s odstupem 80 let je přinejmenším nefér k těm, kteří to rozhodnutí měli na krku

Naprosto přesně. Nejsem žádný stratég ani vojenský odborník. Ale když jsem o problému přemýšlel tak:

Celá česká část republiky byla obklíčená ́jak ze severu tak ze západu tak z jihu Německem. Operační zázemí prakticky žádné. Každá část území byla dosažitelná leteckým napadením. Místo kde by se odehrával prvotní a rozhodující střet armád obydleno obyvatelstvem, které by podporovalo spíše Německo.

V armádě také část vojáků z německými kořeny.

Slovenská část republiky ze severu Poláci a z jihu Maďaři. Oba státy měly územní požadavky. Navíc Slovensko mělo tendence se od zbytku republiky odtrhnout což za půl roku provedlo. Tedy nespolehlivé.

U armády, která je obklíčená dochází dříve nebo později ke kolapsu a tedy k jejímu zničení.

Dle mého mínění vojenská obrana ano ale v případě, že dojde k reálné pomoci spojenců. Jak to se spojenci dopadlo nám odpověděla Mnichovská dohoda. Tedy žádná pomoc. A navíc v případě rozpoutání konfliktu viníkem by byl označen Československý stát.

A to, že dopadne za půl rokem Protektorátem netušil v té době nikdo.

Viděl jsem dokument v ČT, který řešil co by kdyby a ztotožňuji se s jeho závěrem, že bychom v roce 1939 prohráli. Přesto si myslím, že jsme se bránit měli. Bylo by nás dnes možná méně, ale naše sebevědomí a morálka by byly úplně někde jinde. Němcům se musí přiznat, že si nás dokázali s Heydrichem dokonale ochočit a využít pro své plány. Hezký den

Souhlasím.

Lev Prchala byl armádní generál měl nejvyšší hodnost v naší armádě, je to hrdina odsouzený a zapomenutý. Například Beneš věřil, že nám válka hrozí ze strany Maďarska a proto vytvořil Malou dohodu. Generál Prchal jej marně upozorňoval, že nám nebezpečí hrozí ze strany Německa. V roce 1934 Beneš prozřel. Naše generalita v čele s Prchalem žádala Beneše navázat vztahy s Polskem o společné obraně. Začaly hovory, které Beneš ukončil a navázal nic neříkající smlouvu s SSSR . Dne 21 září 1938 Beneš a vláda vyslovili souhlas s odstoupení našeho pohraničí Německu. Beneše navštívili generálové Prchal, Bláha, Luža, Husárek, Krejčí, Přesvědčovali jej, že naše armáda má na to se bránit, že je skvěle vyzbrojena a silnější ne armáda Německa . Beneš je příkře odmítl, odmítl se s nimi bavit. Opět 29.září 1938 Beneše navštívila generalita naší armády opět, přesvědčovala jej, že se máme bránit a dohodu s Mnichova odmítnout, ale Beneš je odbyl. Generalita požadovala, aby ti, co se vyslovili o odstoupení našeho území byli stíhané za vlastizradu. Armáda u nás uvažovala o vojenském převratu, ale nebyla k tomu získaná většina Od roku 1939 je v životopise Prchala mezera. Ví se , že byl znaven funkce, stal se vojínem s důchodem, ale bojovat v naší armádě nesměl Obrátil se na Anglickou armádu a ta jej odmítla. Obrátil se na Francouzskou armádu a de Gaull mu odpověděl něco v tom smyslu, že by rád jej měl ve své armádě tak vynikajícího vojáka, vynikajícího stratéga, ale s ohledem na vztahy Benešem jej přijmout nemůže.

A pak přišli na Těšínsko poláci - a naše generalita nevystřelila ani ze špuntovek !!!

Něco se děje . Už podruhé v krátké době s Vámi plně souhlasím. Protože argumenty jsou jasné a nějaké ty řeči typu - po bitvě každý generálem; tady k žádné nedošlo a mnoho německých stratégů později přiznalo, že v tehdy fungujícím pevnostním systému by měli velké ztráty. A poznámky typu - nikdo nemohl tušit, co se tady stane, to myslí autoři vážně? Nebo snad chtějí tvrdit, že koncentrační tábory, Noc dlouhých nožů, anšlus Rakouska proběhly až po Mnichovské dohodě?

Také si myslím, že jsme se měli bránit. Nebyli jsme totiž žádní bezbranní chudáčci, disponovali jsme v té době jednou z největších a dobře vyzbrojených armád v Evropě, a systém opevnění, byť nedokončený, měl taky svůj význam. Na obranu (nikoliv omluvu) Beneše lze říci, že měl těžké rozhodování, protože kdybychom se odmítli podřídit Mnichovskému diktátu, "mírotvorci" Chamberlain a Daladier by z ČSR udělali viníka válečného konfliktu a o jejich pomoci by se v takové situaci nedalo už vůbec uvažovat (jakože nám nakonec stejně nepomohli). Beneš se měl v té době spolehnout spíš na generály, než na diplomacii.

Jinak se bojuje na širokých a dlouhých Ukrajinských, polských pláních a jinak v hustě obydlené české kotlině. Byli jsme prakticky obklíčeni ze všech stran - Polska, Německa, Rakouska a Slovenska, které sousedilo s Maďarskem.

Řídce osídlené pohraničí s betonovými pevnostmi mělo být předáno nepříteli a všichni spojenci se na nás vykašlali.

Jak dlouho jsme se mohli bránit ? Kolik mrtvých, jaké materiálové škody - jen proto, abysme mohli dnes hrdinně říct: bránili jsme se ?

Takovéto pseudohrdinství za to opravdu nestojí !!!

Vždycky se říká, že bychom stejně prohráli a že by byly velké ztráty na životech a majetku. Ale jak velké by ty ztráty vlastně byly? Přesto, že jsme se vzdali bez boje, jsme po válce sečetli několik set tisíc obětí. Nechtěl by někdo spočítat, kolik obětí by bylo, kdyby nás Němci převálcovali?

A další otázku bych měl k tomu, co by se vlastně opravdu stalo, kdybychom se té mnichovské dohodě postavili. Opravdu by Hitler zaútočil? Nechtěli jeho generálové válce zabránit? A hrozba neopevněné hranice na Moravě tady byla, ale nedala se aspoň česká kotlina ze všech stran ohraničená horami a vrchovinami ubránit? A i kdyby nás Hitler převálcoval, jak by to bylo dál? Jak víme, co by pak opravdu udělali Francie a Británie?

.

Toto jsou otázky, které si, zdá se, nikdo neklade. Já také neznám odpověď, tak mne prosím nekamenujte za to, že se na to ptám.

.

Generálové by nasadili zmobilizované civilisty a spolu s britskou a francouzskou generalitou by seděli v teplíčku.

Dál by to pak bylo stejné jako v poražené Francii, Belgii .......

Místní průmysl by pracoval pro vítěze a nic by se prakticky nezměnilo na situaci, kterou tato země po roce už 1939 zažila.

Děkuji všem za pěknou věcnou diskusi. Upozorňuji, že pod tímto článkem na jiném webu probíhá maketa. a z momentálních více než 600 hlasujících, jich 89,5% soudí, že Československo se v roce 1938 bránit mělo.

Češi se jako jediní v Evropě, když nepočítám Rakušany vzdali Hitlerovi bez boje. Čestná porážka je ale vždy lepší než kapitulace bez boje. Takhle máme pověst vypočítavců, kteří čekají, že druzí za ně vyřeší jejich problémy. Historik Eduard Stehlík předložil jasné důkazy, že Hitler s velkou pravděpodobností na Československo zaútočit nechtěl, pouze blafoval, a dělal vše proto, aby se Sudet zmocnil bez boje. V Německu se také chystal státní převrat. Je ovšem pravdou, že tohle tenkrát nebylo obecně známo.

Ale je možné, že v případě vojenského útoku Německa na Československo by se postoj Francie a Velké Británie změnil. V britské vládě rozhodl o souhlasu s Mnichovskou dohodou jediný hlas, ten Chamberlainův. V obou zemích byli také razantní odpůrci smiřování s nacistickým Německem a příznivci pomoci Československu. Namátkou Winston Churchill nebo Charles de Gaulle.

Eduard Stehlík jasné důkazy nepředložil, jde o interpretaci jistých pramenů, které další historici čtou jinak...

A že u jistých lidí máme pověst vypočítavců? No, ne každý se zajímá o historii, aby pochopil specifičnost situace Československa v září 38, s tím těžko co dělat🙂

Bez ohledu jak se mnohy Cech stavi k Mnichovu, je treba si vzit mapu stredni Evropy prave z doby 1938. I clovek s malou mysli pro vojenske umeni, musi byt presvecen o idiotine se branit v te pozici v ktere jsme byli. Cela cast zeme od Jablumkova az po Tvrdonice (a az po Bratislavu), byla republika v obkliceni Hitlerem. Mozne je, ze ten brezen 1939 by se posunul o par mesicu dopredu. Ale jinak s nedostavenym opevnenim davam odstoupeni pohranici Nemcum jako zachranu ceskeho naroda.

Hitler ten prostor ceske kotliny potreboval mit cisty Gering ho usvetsil o nutnosti mit otroky pracujici pro Deutchland To penezni pridani Heidricha umlcelo mnoho cechacku i bez boje. Ale to jsem se rozepsal o te ere meho detstvi. Omlouvam se.

Jenže Hitler nebyl na válku v té době připraven a německá generalita do války jít nechtěla a připravovala jeho odstranění. On jenom byl velký žvanil a Mnichov jej zachránil od blamáže. Já jako kluk jsem raději dostal přes hubu než bych ustoupil silnějšímu. Drtivá většina obyvatel se chtěla bránit a pokud byla proto naše generalita, takže naše vyhlídky rozhodně nebyly špatné