Jan Baťa, generál Prchala a další ostře proti Benešovi: Chceme boj s nacistickým Německem

Obuvnický král ze Zlína razil na podzim 1938 heslo: Boj – ne kapitulace a svými články a projevy jej plně podporoval. I mnozí další volali po obraně vlasti. Zbabělý prezident Beneš však vydal Hitlerovi pohraničí bez boje.

Mnozí odmítali Mnichovskou dohodu a chtěli bránit čs. pohraničí za proti nacistickému Německu za každou cenu. Jednoho z nejhorších komunistických zločinců Klementa Gottwalda nemusím v žádném případě. Avšak jeho výrok z tehdejší pochmurné doby, „i bosí Habešané bojovali, dobře vyzbrojená československá armáda ale nikoliv,“ uvedený na webu respekt.cz má hodně do sebe.

Jak píše David Vondráček na webu info.cz v roce 1938 poslanec za Národní sjednocení František Schwarz také ostře vystoupil proti kapitulantské politice prezidenta Beneše vůči nacistickému Německu. A na podzim 1938 byl jedním z mála poslanců, kteří za druhé republiky v prosinci téhož roku protestovali v Národním shromáždění proti tzv. zmocňovacímu zákonu, který v Česko-Slovensku dal absolutní moc vládě a zlikvidoval parlamentní demokracii.

Mezi rozhodné vlastence požadující obranu Československa proti mocnému sousednímu nepříteli za každou cenu, patřil i Jan Baťa. Jak píše v knize Sága o životě Jan Bati a smrti jeho bratra Tomáše spisovatel Miroslav Ivanov, firma Baťa věnovala 30 milionů korun na obranu státu a výstavbu pohraničního opevnění Pomnichovskou kapitulaci prezidentu Benešovi rozhořčeně vytýkal stejně jako čs. straně předmnichovské ústupky. „Lid ...chce vidět pořádek a buď klid, nebo boj. Nebojí se boje. Ví, že v boji bude muset ukázat svoji sílu. Československý lid má v sebe důvěru,“ napsal v srpnu 1938 Jan Baťa v jednom ze svých článků.

K zásadním obráncům vlasti patřil i generál Lev Prchala. Jak je uvedeno na webu lidovky.cz, za mobilizace v roce 1938 velel jedné ze čtyř čs. polních armád. Po Mnichovské dohodě patřil k jejím výrazným odpůrcům a spolu s některými politiky se pokoušel její přijetí zvrátit. Dokonce s několika dalšími klíčovými veliteli čs. armády uvažoval o státním puči, který by svrhl prezidenta Beneše a nastolil vojenskou vládu, jež by se postavila i za cenu války nacistickému Německu. V lednu 1939 se stal ministrem autonomní vlády Podkarpatské Rusi a v březnu téhož roku zde několik dnů řídil odpor čs. vojenských jednotek proti maďarskému vetřelci. Poté odešel do emigrace a v roce 1940 se dostal do Velké Británie. Zde však byl postaven mimo činnou službu a následkem toho se sblížil s protibenešovskou opozicí.

Generál Prchala také proti mnichovské kapitulaci vyzdvihl příklad Dánska, které se rovněž bez spojenců osm měsíců bránilo v roce 1864 velké přesile spojených armád Pruska a Rakouska. V dubnu roce 1940 pak Dánsko vzdorovalo i hitlerovskému Německu. Sice jenom asi šest hodin, ale bojovalo a mělo své padlé.

„Pokud by tedy k válce skutečně došlo, měli jsme se bránit, protože čestná porážka je lepší než ústup bez boje. Nebyli bychom vnímáni – a jsme tak vnímáni a sami si to zhoršujeme – jako země, která když o něco jde, tak stáhne ocas a nechá se převálcovat,“ zhodnotil tehdejší situaci na webu irozhlas.cz vojenský historik Eduard Stehlík, který rovněž lituje toho, že se Československo v roce 1938 nebránilo. Já jsem také toho názoru, že to byla chyba, už proto, že taková kapitulace bez boje křiví duši národa. Historik Stehlík si dokonce myslí, že Hitler se za každou cenu snažil získat Sudety bez boje a na Československo by vojensky nezaútočil. V článku na webu moderni-dejiny.cz pak německý historik Golo Mann uvedl, že němečtí generálové tenkrát plánovali státní převrat a svržení Adolfa Hitlera, ale Mnichovské dohoda tomu zabránila.

Špatně však dopadli výše zmínění Benešovi odpůrci. Jan Baťa byl ve vykonstruovaném procesu v roce 1947 v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení a konfiskaci majetku a zbytek života žil v Brazílii. František Schwarz strávil válku v emigraci, vymezování vůči Benešovi se mu však vymstilo. Po návratu do vlasti v dubnu 1946 byl zatčen a absurdně obviněn z „rozvracení hnutí směřující k osvobození republiky československé“. On a jeho manželka požádali prezidenta Beneše o milost. Ten ji však neudělil. V roce 1947 pak František Schwarz umírá ve vazbě na srdeční selhání.

Generál Lev Prchala se pro jistotu po válce do Československa nevrátil a dobře udělal. Už 10. července 1945 byl čs. vládou degradován z armádního generála na vojína a prohlášen za zrádce. Čs. úřady dokonce požádaly Velkou Británii o jeho vydání k trestnímu stíhání. Naštěstí neúspěšně.

Zdroje:

Eduard Stehlík: Hitler v roce 1938 vyhrál mediální válku. Je otázka, jestli by skutečně zaútočil | iROZHLAS - spolehlivé zprávy

Gottwald: neznámý příběh • RESPEKT

Kontroverzní generál. Lev Prchala byl degradován poté, co se dostal do křížku s prezidentem Benešem | Orientace | Lidovky.cz

Přišel čas očistit jméno (armádního generála) Lva Prchaly – Ústav pro studium totalitních režimů

INFO.CZ | Nebojme se kritizovat Edvarda Beneše: zahnal Čechy a Slováky do totality

VHU PRAHA

Dějiny Dánska během druhé světové války – Wikipedie

https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/golo-mann-se-zamysli-nad-nemeckym-odporem-proti-hitlerovi-v-zari-1938/

Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, Miroslav Ivanov, nakladatelství XYZ, Praha 2008