Jak zlepšit školství? Vyházet neschopné komunistické učitele!

Ano, je pravdou, že naše školství spíše než osobnosti vychovává cvičené papoušky. Hvězdami jsou žáci, kteří ze sebe sypou nazpaměť naučené informace, kterým vůbec nerozumí a nikoliv Ti, jež se snaží logicky myslet, mají smůlu. Na zlepšení tohoto stavu nepotřebujeme ovšem žádné desatero. 

S desaterem ke kvalitnímu vzdělávání, které poslali politikům někteří učitelé, se dá z velké části souhlasit. Potíž je v tom, že na mnoha našich školách se lidé neučí dovednostem nutným v budoucím životě, ale cpou se do nich zbytečně nesmysly.

To není ovšem pouze vina současného režimu, ale tento systém přetrvává z dob neblahých komunistických. Vzpomínám si na svou základní školu v Brně-Lesné v Blažkově ulici, kdy v dějepise po nás soudružka učitelka chtěl zpaměti odříkávat data a citace z učebnice. Takže zkoušení vypadalo např. takto. Otázka: Dobytí Cařihradu Turky, odpověď 1453, upálení Mistra Jan Husa 1415, založení Karlovy univerzity 1348 atd. To je špatně, místo toho je lepší se žáky diskutovat třeba o tom, co si myslí o Husově osudu, bylo jeho upálení správné, proč byli jeho soudci tak přísní apod. Děti učme myslet, ne papouškovat!

A to nebyl jenom dějepis, stejně tak u nás vypadala i fyzika. Tam nás rovněž „souška“ učitelka nutila zpaměti odříkávat definice. Čili stačilo odhrkat Archimédův zákon, a byla jednička. To, že mu děti nerozuměly, vyučující nezajímalo.

Naše socialistické školství bylo tragické a na mizerné úrovni. Nelze se ovšem divit, protože komunističtí mocipáni nepotřebovali sebevědomé občany, ale poslušné bojácné loutky.

Smutné ovšem je, že jsme se z toho rudého svrabu stále nevyhrabali. Existují u nás vynikající školy, které komunistické ústavy převyšují svoji kvalitou mnohonásobně, ale zatím jsou v menšině. Problém vidím hlavně v učitelích, z nichž mnozí jsou na školách desítky let, přesluhují, mají v sobě zafixované návyky z bolševické éry a nejsou schopni razantně změnit styl výuky. Přitom pro talentované absolventy pedagogických fakult nejsou volná místa.

Takže řešení není zase složité, rozloučit se rázně s učiteli, kteří nechápou, co se po nich chce a nabrat místo nich mladou krev. Ta je často bez místa a může vnést do školství čerstvý vítr, jenž je pořádně provětrá. Na to však není potřeba žádné desatero, ale jenom odvaha ředitelů škol.