Hrané prohlídky v Želivi ukazují komunistickou likvidaci klášterů

Originálním způsobem si připomínají jeden z těžkých komunistických zločinů - Akci K, která v roce 1950 znamenala likvidaci mužských řeholí v Československu, v premonstrátském klášteře v Želivi.

Letos uplynulo 75 let od tohoto podlého činu. Právě želivský klášter se tenkrát stal místem nuceného pobytu pro internované kněze a řeholníky. Návštěvníci se s touto smutnou událostí seznámí formou hraných prohlídek - divadelního představení. Její hlavní hrdinkou je reportérka Klára, která se noří do temných hlubin historie Akce K, netušíc, že pátrání po osudech vězněných bratří otřese i jejím vlastním životem. Jakou cenu má svoboda? A máme ji doopravdy? Jedná se o strhujíc sondu do minulosti s přesahem do naší současnosti.

Hrané prohlídky se odehrávají na různých místech areálu kláštera, v Malovaném refektáři, Mariánské zahradě, konventu, opatském kostele Narození Panny Marie, kapitulní síni a kapli Božího milosrdenství.
V dubnu 1950 proběhla rozsáhlá a ničivá operace komunistické diktatury proti církvi, známá jako Akce K. V jejím rámci byly mužské kláštery na území tehdejšího Československa násilně přepadeny a z vybraných klášterů se tak staly centralizační tábory pro „nepohodlné“ kněze a řeholníky. Tato akce představovala jednu z nejtemnějších kapitol poválečných dějin — brutální zásah totalitního režimu proti svobodě víry, svědomí a náboženskému životu.

Počátek akce K (jako kláštery) lze podle webu ustrcr.cz datovat již do dubna 1949, kdy na schůzi církevních pracovníků akčních výborů Národní fronty zazněly požadavky na zrušení klášterů. Na samotném předsednictvu ÚV KSČ byla akce připravována od 22. srpna 1949, kdy předsednictvo ÚV KSČ schválilo na návrh církevní šestky plán na soustředění řeholníků. Dalším postupem vůči řeholím byl pověřen tehdejší Státní úřad pro věci církevní, který pečlivě shromažďoval informace o jednotlivých klášterech v Československu.

Samotná akce začala v noci ze 13. na 14. dubna 1950. Tehdy uskutečnila Bezpečnost její první plánovanou etapu, při které bylo příslušníky SNB, StB a oddíly Lidových milicí v českých zemích obsazeno 75 klášterů. Druhá etapa akce, týkající se zbylých řeholí, proběhla ve dnech 27.–28. dubna 1950. Bezpečnost při ní obsadila dalších 69 klášterů. Na Slovensku se první etapa akce dotkla 62 klášterů. Druhá etapa, která na Slovensku proběhla o týden později než v českých zemích – o půlnoci ze 3. na 4. května 1950 –, se týkala zbylých třinácti řeholních domů. V obou etapách bylo v celém Československu zlikvidováno 219 řeholních domů a internováno nebo centralizováno 2376 řeholníků.

Akce K měla i nedozírné hospodářské důsledky. Došlo k devastaci řeholních budov i k znehodnocení značného množství inventáře jednotlivých řeholních domů (např. knih a uměleckých předmětů).

Toto zrušení klášterů bylo jedním z těžkých komunistických zločinů. Protiprávní to bylo i z hlediska tehdejších zákonů, kdy lidé byli omezeni na osobní svobodě a nuceně zavřeni do internačních táborů a také jim byl ukraden majetek. To všechno bez soudního rozhodnutí jenom na základě pofiderních komunistických rozkazů.

Akce K – Ústav pro studium totalitních režimů