Velmi zajímavé a v mnohém nové informace. Také nechápu jak může být gen. Lev Prchal stále neočištěn, zvlášť když slabochovi jako Beneš parlament odsouhlasil, že se zasloužil o Český stát.

Vašek

Jene, jen dále připomínejte tyto opravdové vlastence současným flasnencům 👍

A to jako kterým? Že by těm, kteří dokáží plivat na E.B. stejně, jako komunuisti

Další důkaz, že Benešův režim (1945-1948) měl i jeho "zásluhou" tolik černých skvrn na svém štítu, že je nemožné hodnotit ho principiálně kladně. Platí-li, v jisté zkratce, že kdo po válce zůstal v emigraci, dobře udělal, pak to o mnohém vypovídá. A do mysli se vkrádá kacířská myšlenka: že excesy spáchané za Benešova režimu euforii z vítězství nad nacismem poněkud tlumí, řečeno hodně diplomaticky. Měl-li pro mnohé, kdo bojovali proti nacismu, návrat do osvobozené vlasti znamenat ponížení, degradaci, odsouzení a po únoru 48 nelidské udušení na šibenici, pak je něco v naší historii hodně špatně. Což je ale na opravdu obsáhlou debatu. Za článek poděkování.

Je prokázáno, že ti, ktří ochotně sloužili jakémukoli režimu to těm, kteří opravdu sloužili vlasti, jm tento fakt neodpouští. Což lze poznat dodnes

Koho tohle zajima, staci si precist: E. Benes "Pameti-Od Mnichova k nove valce a novemu vitezstvi". Lze v ni dozvedet nejen o te prinejmensi nevrazivosti a hlavne duvody toho. Jako prvni autor uvadi spor Cs. generalu o prijeti nebo neprijeti mnich. dohody ale hlavne o sporu o vedeni Cs. narodni rady v Parizi. Take, ze predmetem Benesovy nenavisti byli dva cinitele odboje.

Snad jeste vic nez gen. Prchalu nenavidel Benes Stefana Osuskeho o nemz se zminuje ve svych Pametech jeste casteji nez o Prchalovi. TGM se se o Osuzkem zminuje ve sve knize "Svetova Revoluce" takto: "V Parizi se k nam pridal mlady Slovak Stefan Osuzky, ktery nam (Cs. narodni Rade} prokazal neocenitelne sluzby". Ani Osuzky se po roku 1945 do CSR nevratil. Byl cinnym v Rade Svobodneho Ceskoslovenska ve Washingtonu.

Duvodem Benesovy zasti proti temto dvema bylo, ze nechteli Benese nechteli uznat jako nejvyzsi autoritu zahranizniho odboje.

Cs. Narodni Radu zalozili kratce po Mnichovu Kdezto Benes po sve abdikaci v rijnu 1938 odjel do Londyna a pak na prednaskove turne v USA. Teprve po okupaci Moravy a Cech 15.3.1939 prijel do Parize aihned si narokoval vedouci pozici v Cs. nar. Rade. To mu vsak Prchala a Osuzky nechteli uznat. Namitali mu, ze na prezidentskou funkci v rijnu 1938 abdikoval a nema na ni uz narok.

V nasledujicich letech se Benesem neshoddovali, zejmena v jeho uzke "spolupraci" se SSSR. Po valce si zadne iluze o vyvoji v CSR nedelali a do CSR nikdy nevratili.

Take ja si techto dvou vazim vic nez, Eduarda Benese!

Proč by měli Beneše uznávat, jako nejvyšší autoritu odboje ???? Z jakého důvodu???

Beneš byl ministrem zahraničí od vzniku našeho státu do své volby prezidentem. Do jeho zahraniční politiky neměla žádná tehdejší vláda co mluvit. Pouze Masaryk. Švehla předseda Agrární strany, velký přítel T. G. Masaryk po krachu Benešovy politiky v Locarnu požadoval odvolání Beneše, ale Masaryk jej opět podržel Švehla tehdy prohlásil prorocká slova: " Beneš jednou tento stát zahubí"

Něco jsem věděla, ovšem tak systematicky shrnuté ne. karma.

Lev Prchala byl armádní generál měl nejvyšší hodnost v naší armádě, je to hrdina odsouzený a zapomenutý. Například Beneš věřil, že nám válka hrozí ze strany Maďarska a proto vytvořil Malou dohodu. Generál Prchal jej marně upozorňoval, že nám nebezpečí hrozí ze strany Německa. V roce 1934 Beneš prozřel. Naše generalita v čele s Prchalem žádala Beneše navázat vztahy s Polskem o společné obraně. Začaly hovory, které Beneš ukončil a navázal nic neříkající smlouvu s SSSR . Dne 21 září 1938 Beneš a vláda vyslovili souhlas s odstoupení našeho pohraničí Německu. Beneše navštívili generálové Prchal, Bláha, Luža, Husárek, Krejčí, Přesvědčovali jej, že naše armáda má na to se bránit, že je skvěle vyzbrojena a silnější ne armáda Německa . Beneš je příkře odmítl, odmítl se s nimi bavit. Opět 29.září 1938 Beneše navštívila generalita naší armády opět, přesvědčovala jej, že se máme bránit a dohodu s Mnichova odmítnout, ale Beneš je odbyl. Generalita požadovala, aby ti, co se vyslovili o odstoupení našeho území byli stíhané za vlastizradu. Armáda u nás uvažovala o vojenském převratu, ale nebyla k tomu získaná většina

Bránit se bez spojenců, dopadli bychom jako Poláci.

Asi jste to po napsání nepřečetl. Něco tam je dvakrát a něco nemá pokračování.

Děkuji za připomínku, opraveno.

Odpor na Podkarpatské Rusi je myslim spíš zásluha Olega Svátka, i vámi zmíněný odkaz (armyweb) celkem příkře konstatuje, že Lev Prchala rezignoval na obranu a odjel do Bratislavy.

Výtky proti Benešovi, resp. třetí republice byly často oprávněné, ale Lev Prchala bohužel někdy svoji snahu přeháněl. Krátce po skončení války v květnu 45 např. vydal Český národní výbor prohlášení, kde se oznamovalo: "Společně s nejvýznamnějšími představiteli čs. emigrace v Anglii a Americe a souhlasem vlády anglické a americké ujal se generál Prchala úkolu v hodině dvanácté zachránit nové Československo jako stát demokratický a nikoli jako republiku komunistickou pod diktaturou Moskvy...Jen hodiny nás již dělí od tak dychtivě očekávané svobody čs. národa. Proto musí být naším heslem: vyčkat v klidu, v ocelové kázni, ale též ve vší odhodlanosti příchod vojsk západních mocností...". Odvolání se na souhlas vlád Británie a USA se nezakládalo na pravdě, i v dalších výzvách proklamovaný brzký vojenský střet byl přáním, ne skutečností. Popularitě Lva Prchaly (dejme tomu mezi stoupenci agrárníků, kteří měli také na Beneše pifku) asi nepřidala i spolupráce s Vladimírem Pekelským...

Přesně uvádíte to, čím byl Prachala lživě dehonestován a toho se drželi komunisté, jak zaznělo na semináři Ústavu pro studium totalitních režimů, kde k jeho osobě vyjadřoval PhDr Povolný, Mgr. Pavel Šrámek PhD. To, co jste uvedl, že je prohlášení České národní rady tak to tak nezní, ale zní takto. " Bojovali jsme a budeme bojovat proti komunistické diktatuře, proti teroru policejního státu a proti sovětskému protektorátu v naší domovině. Bráníme tisíciletou tradici české národní kultury, která je vybudovaná na křesťanských základech a jež je součástí západní civilizace. Hájíme odvěké právo českého národa na státní samostatnost a nezávislost. Jen tak může být zaručena svoboda demokratický rozvoj" To prohlášení vyšlo v češtině a v angličtině. V roce 1946 požádala ČSR V. Británii o vydání Prachala na základě vykonstruovaných obvinění z vlastizrady a dalších činů, jak bylo v té době běžní k likvidaci nepohodlných oso V: Británie žádost okamžitě smetla ze stolu, protože v jejich politickém systému je nepřípustné aby někdo vystaven trestnímu stíhaní z ryze politických, nebo osobních důvodu. Pramen : Securitas Imperii,

Píšete o „faktu“, že 90 % sudetských Němců „respektovalo mobilizační vyhlášku a dostavilo se ke svým vojenským útvarům“. Nikoli. Do takzvaných Sudet se z Německa masově pašovaly zbraně a po celém území státu operovaly sudetské skupiny s výzvědnými a sabotážními úkoly. Po květnové částečné mobilizaci (do níž nebyli zahrnuti vojáci německé národnosti) se konaly komunální volby, v nichž 90 % hlasů německých voličů získala Sudetoněmecká strana. Vůdce této strany Konrád Henlein vzápětí vydal rozkaz, aby němečtí vojáci odmítli rukovat do Československé armády. Henleina poslechlo 60 % německých vojáků, zbylých 40 %, kteří narukovali, bylo velením ČS armády považováno za krajně nespolehlivé a počítalo se s tím, že budou pro jistotu umístěni daleko na východních hranicích, tedy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

S německými vojáky, jako s efektivní vojenskou silou ochotnou bránit Československo, nikdo nepočítal. Jak jste přišel na to, že se o ně generál Prchala opíral?

Vaše lži Svobodo a fanatická nenávist vůči lidem jiných názorů mne nepřekvapují. Tento údaj pochází od samotného generála Prchaly, který na rozdíl od zbabělého Beneše chtěl Československo bránit proti hitlerovskému Německu. Možná se mýlil, ale vy jste nepředložil relevantní zdroje.

Nicméně v souvislosti s textem to není zase tak podstatné.