Klasický pan Ziegler. Češi podle něj utiskovali všechny národy. Tedy Poláky, Němce, Maďary, Rakušany, Cikány a Slováky. Dodnes Češi utiskuji Moraváky, hlavně ty z Prahe a Brna.

Hodně hloupé, zřejmě váš mozeček na víc nemá. A co konkrétně je v blogu nepravdivého?

"Bylo to podlé, jenomže dějiny nezačaly až na podzim osmatřicátého roku. Problémy začaly už v říjnu 1918."

Ano, to je pravda. Problémy začaly už roku 1918. V noci z 31.října na 1.listopadu 1918 obsadilo Polsko těšínské knížectví. Český výbor prohlásil Těšínsko za součást Československa. Napětí se stupňovalo a snaha uklidnit situaci vedla k uzavření prozatímní dohody o rozdělení Těšínska mezi oba národní výbory. Podle této dohody velká většina Těšínska prozatímně připadla Polsku, které tak získalo i kontrolu nad Košicko-bohumínskou dráhou, jediným železničním spojením Českých zemí s východním Slovenskem. Československá vláda a česká veřejnost toto rozdělení vnímaly jako dlouhodobě nepřijatelné. Polská strana byla s tímto rozdělením spokojena.

Spory o Těšínsko se táhly i na přelomu roku 1918 / 1919 a nepodařilo se je vyřešit ani diplomatickým jednáním. Proto Československo požádalo o rozhodnutí mírovou konferenci v Paříži, která byla právě pro takovéto účely zřízena. Tato mezinárodní konference potvrdila československé hranice v její původně navržené, historické podobě. Polsko však výsledek této konference nepřijalo a odmítlo se stáhnout z obsazeného území. Navíc na konec ledna 1919 Polsko naplánovalo konání voleb do polského Sejmu. V rozporu s uzavřenou dohodou se tyto volby měly konat i v Polskem kontrolované části Těšínska. V souvislosti s konáním těchto voleb Polsko v jím kontrolované části Těšínska rozmístilo vojenské jednotky. Československý protest proti konání voleb jako nepřijatelném projevu státní svrchovanosti ve sporném území byl Polskem odmítnut a Československo se rozhodlo pro vojenské řešení sporu.

Karma. Teď už máme klid na vzdělávání v polských školách, např. v :

Polská základní škola - Polska Szkoła Podstawowa im. Wisławy Szymborskiej w Wędryni

Vynikající. Gratuluji.

Karma. Moc pěkně jste to napsal a Karen Lednická také. Už se těším na třetí díl Šikmého kostela

Smutná pravda. Národnostní nesnášenlivost se našemu národu bohužel nevyhnula.

Někteří pomýlení jedinci jako pánové Nikl a Šejna by měli přestat žít v bludu hodní Češi a zlí všichni ti ostatní.

Zmatený jste především vy sám.

Pokud si dobře vzpomínám, tak v Těšínsku dřív žádné historické polské menšiny nebyly. Tyto "naplaveniny" tam přicházely zejména z Haliče až s rozvojem průmyslu, kdy tam přicházeli Poláci ze zaostalých částí Polska a hledali ve Slezsku obživu. Netvrdím, že neexistovalo, zejména na některých vesnicích, několik starých polských rodů - stejně jako na polské straně existovaly za CK monarchie a následně i po záboru Pruskem, české vesnice. Čeští obyvatelé v Polsku byli zcela asimilováni. Polští v ČSR měli alespoň polské základní školy.

Tak jak to Ziegler podává, jde spíš o literární fikci, či spíš demagogickou účelovou lež !

Díky za blog. Karma

Přesně to si myslím a za to se před sousedními národy občas zastydím...

Že Češi se vytrhli z multinárodnostního právního státu (který docela dobře garantoval rovná práva a kulturní a jazykové přežití všem národům a neprováděl nějakou násilnou germanizaci) s odvoláním se na právo sebeurčení národa, přičemž obratem totéž upřeli Němcům, Maďarům a Polákům na Benešem (zbytečně) vytrucovaných příhraničních územích, kde byla nivým státem ihned naordinována docela silná "čechizace" (povinné zkoušky z češtiny pro pracovníky byť místních, ale státních organizací apod., dvojjazyčné názvy a cedule v místech kde by se spíš vyskytnul Yetti než nějaký Čech...) a docela rychle zapomněli na růžové sliby o švýcarském kantonálním modelu a další svobody, kterými před ustanovením ČSR před vítěznými mocnostmi a dotyčnými národy slovně sršeli a hýřili. A pak se divili, že původně s nově nastalou situací již vcelku smířené nečeské národnostní menšiny, jež na těch územích ale byly takřka homogenní většinou, těchto českých tlaků a přetvařování postupně začaly mít plné zuby, pokukovaly po okolních státech a neváhaly využít první příležitost k odtrhnutí.

Neviňte z toho Beneše, ale zaměřte se už na Masaryka !!!

Nebo o Masarykovi, který to zavedl, se nesmí ještě kriticky psát ?

Po první pozemkové reformě se , šlechtě zabavený majetek, rozdával do správy jen známým tehdejším vrcholových politiků.

Proto nemohli polští rolníci nic dostat, stejně jako 99,99 % ostatních českých, slovenských a německých zemědělců. O statky a lesy se totiž podělili pouze aktivní politikové.

To byste ale měl, jako člověk, který si hraje na histerika, vědět !

Lžete Zavadile, ostatně jako vždy.