Další důkazy komunistických lží a devastace kultury

Není nad soukromé vlastníky, opět jsem se o tom o víkendu přesvědčil v zrenovovaném zámku ve Stráži nad Nežárkou. Po pustošení způsobeném armádou a učni v bolševickém režimu, památka povstala jako onen bájný Fénix z popela. A u kultury zůstaneme, přiznám se v Haló novinách mně pobavil vrchní jihočeský bolševik Petr Braný, který tvrdil, že amatérské divadelní soubory v jižních Čechách skomírají. Lže, tak jak je na bolševiky obvyklé.

Sobotní výlet stál za to, návštěvu zámku ve Stráži nad Nežárkou, kde kdysi pobývala nejlepší česká operní diva všech dob Ema Destinnová, mohu všem doporučit. Současní majitelé, kulturní památku zrekonstruovali, v interiéru je muzeum vynikající umělkyně, část místností se jakoby vrací do doby paní Emy. V objektu sídlila v padesátých letech armáda, kterou později vystřídali učni. Veliteli posádky či řediteli učiliště ale toto místo nic neříkalo, nebylo to jejich, a tak ho nechali chátrat. Jak typické, státní vlastnictví má sice být všech, ale ve skutečnosti nepatří nikomu a tak se o něj nikdo nestará. Současný zámecký pán proměnil strážský zámek v kouzelné místo. Netvrdím, že všichni majitelé kulturních památek, jsou vzory ctností. Ale podle odborníků z památkové péče se většina z nich o své historické budovy pečuje vzorně. A koneckonců, chápu, že neony na barokních fasádách nejsou to pravé ořechové. Jenomže pořád je lepší neon na čerstvé opravené fasádě, než chátrající dům. Z jižních Čech mohu uvést víc pozitivních příkladů, restituent například opravil chátrající statek, ukázku typického jihočeského selského baroka v Bavorovicích, po předcházející devastaci v režii socialistického JZD. Odborníci a fakta přesvědčivě dokazují, památky jsou nyní v lepším stavu než v minulosti. Dnes jsem také narazil na jedovaté sliny soudruha Petra Braného, který si farizejsky posteskl nad tím, že v jižních Čechách skomírají amatérské divadelní soubory. A tak jsem vzal telefon a zavolal kamarádce z divadelního souboru Tyl v Netolicích. Ta samozřejmě Braného kecy považuje za přehnané. Ideální sice pro divadelníky situace není, nicméně soubor je podporován městem Netolice a slušně funguje. A tak je tomu i jinde v jižních Čechách. Komunisté úmyslně šíří mezi lidmi lži, tak jak je pro ně typické. Jedni z nejhorších kulturních škůdců v dějinách Česka volají jako zloději, „chyťte zloděje.“ Na závěr bych se ještě vrátil k filmovému umění. Prý za komunistů to bylo skvělé, nyní to nestojí za nic. Hloupost! Je fakt, že tady byla silná kvalitní vlna českého filmu šedesátých let. Ovšem, ta jaksi vznikla proti vůli režimu v době mírného tání. Jeji protagonisté, například režiséři Miloš Forman či Vojtěch Jasný skončili v emigraci a mnoho špičkových filmů v trezoru (Skřivánci na niti, Všichni dobří rodáci, Ucho). Normalizátoři pak sami tuto skvělou filmovou éru odsoudili jako antisocialistickou. I v současnosti však vznikají solidní filmy, namátkou trilogie Bohdana Slámy Divoké včely. Štěstí, Venkovský učitel, Michálkovy Zapomenuté světlo a Je třeba zabít Sekala, výborným filmem z prostředí koncentráků padesátých let je Bumerang, slušné jsou i Hřebejkovy věci, jako Pelíšky, Pupendo či Musíme si pomáhat, které to dotáhly až k užší nominaci na Oscara. No a Oscara získal Kolja Jana Svěráka. Takže to s našim filmem není zase tak špatné.