Čunkova aféra a velké lidovecké pokrytectví

Upřímně řečeno, Jiří Čunek mně dlouho nezajímal. Ostatně proč také? Vždyť co může být zajímavé na člověku bez vzdělání, který kromě češtiny žádnou jinou řeč neovládá a v Bruselu se nedomluví ani na recepci. Na Čunkově kauze je však typické lidovecké pokrytectví a měření dvojím metrem.

Jiří Čunek se zatím „vyznamenal“ pouze jako vsetínský starosta, který vystěhoval Romy z města a to je asi tak vše. Myslím si, že kvalifikace stěhováka je pro vedení ministerstva pro místní rozvoj, přes které tečou miliardy z Bruselu, nedostatečná. Také kvůli Čunkovi se málem stalo, že peníze z fondů Evropské unie do Česka nepřišly. Udivující je však pokrytectví KDU-ČSL, která jeho aféru považuje za ukončenou a Čunkovi doporučuje návrat do Topolánkova kabinetu. To samozřejmě není pravda, protože policie stále vyšetřuje, zda předseda lidovců nezneužil sociální dávky. Já si však ještě vzpomínám na to, jak například ministr financí Miroslav Kalousek volal kdysi po odchodu Stanislava Grosse z postu premiéra, a to kvůli jeho bytové kauze. Tehdy z úst lidovců padala silná slova o morálce, zdá se však, že ta už nyní neplatí. Přitom Gross na rozdíl do Čunka nebyl nikdy ani obviněn policejním vyšetřovatelem z trestného činu! Takže Čunek ať si klidně zůstane lidoveckým šéfem, ale neleze do vlády, z důvodů morálních i odborných. Tento Valach ze Vsetína na vládní funkci svými schopnostmi zkrátka a jednoduše nestačí. Mám dojem, že lidovci se rozhodli řídit heslem s drzostí nejdále dojdeš, tak jim vzkazuji, že nikoliv. Karel Čapek o straně lidové za I. republiky napsal, že jejich heslo by mělo znít takto: „Trochu pomoc, hodně škodit, to se může vždycky hodit.“ Mám dojem, že to platí i dnes.