Braňme svobodu projevu proti neostalinistům

Je to velká vymoženost současné doby, lidé svobodně diskutují o všem možném, a žádní komunisté je za to nemohou poslat na Bory. Nádhera. Některým stoupencům starých pořádků však takový Hydepark vadí a pokoušejí se zastrašovat své názorové oponenty.

Každý tady ví, že Jiřího Paroubka a Davida Ratha nemusím ani náhodou a pokud něco někde zveřejní v rozhlase či televizi, tak to nečtu či přepínám na jiný program. Myslím si o nich své ale v životě by mně nenapadlo zakazovat jim veřejná vystoupení a svobodné šíření jejich názorů. Mají na to právo a koneckonců by televizní diskusní politické pořady nestály za nic, kdyby v nich vystupovaly pouze stoupenci stejných myšlenek. Musíme zkrátka respektovat i svobodu jiných.

Součástí demokracie je svoboda názorů a buďme za to rádi. Komunisté posílali lidi do vězení na mnoho let třeba i jen za to, že se někde na Západě zmínili o katastrofálním stavu životního prostředí v severních Čechách. Pobuřování či hanobení republiky v cizině, na to naši bolševici měli paragrafy. To za znásilnění či přepadení byly pomalu menší tresty.

Pamatuji si, že kdysi jako student jsem dojížděl  na brigádu do autobusem do Rájce Jestřebí na Blanensku a  jednou se tam jeden z dělníků hodně nahlas navážel do Husáka, jaký, že je to podvodník a h...l. A ostatní okamžitě na něj volali: „prosím tě buď ticho, jinak tě zavřou." V takové hrůze jsme žili. Já ovšem nechci žít ve společnosti, kde by lidé měli strach otevřeně mluvit.

Příznivci komunistů však už zase vystrkují růžky a vyhrožují svým oponentům tady na blogu i jinde. Říkám, ano svobodě projevu i s tím, že někdy bývá pořádně ostrá. Ono i v zavedených demokraciích to občas vře a příkladem může být dřívější televizní předvolební souboj  kandidátů na amerického prezidenta mezi Billem Clintonem a George Bushem seniorem. A Bush starší se na svého soka obořil s tím, že jeho pes rozumí zahraniční politice líp než on. No, horké hlavy nakonec vychladly.

Někteří intelektuálně omezení jedinci, jejichž znalostí pramení pouze z oficiální bolševické propagandy, nepochopili, že už nejsou nositeli jediné dovolené pravdy. Ovšem tito lidé stojí vlastní zásluhou mimo realitu. Kdybych já nemluvil s dělníky ze schwarzenberských velkostatků či baťových továren, tak dodnes budu jako hlupák věřit rudým lžím o tom, že Baťa a Schwarzenberkové byli strašní vykořisťovatelé, kteří jako „upíři sáli krev z prostého lidu." Tyto nesmysly ovšem jak bývali Baťováci, tak Schwarzenberáci vyvrátili a chválili své zaměstnavatele.

Potíž ovšem je, že omezení bolševici stále zastrašují druhé. Oni se sice dožadují svobody projevu v situaci kdy se jim to hodí, ale například už na Kubě podporují represe proti tamní disidentům s tím, že přece porušují tamní platné zákony.

Takže je potřeba říct na rovinu, respektujme právo na svobodu projevu, ale zároveň se braňme těm, kteří nejen ji, ale i vůbec demokracii upírají druhým. To se týká stoupenců nacismu a komunismu. Proto je zákaz těchto stran a propagace názorů, které podněcují náboženskou, národnostní, třídní a rasovou nenávist, na místě.