Asádové ukrývali v Sýrii nacistické válečné zločince

Mnozí Syřané už za II. světové války z důvodu své antisemitské nenávisti sympatizovali s nacisty. Nelze se tedy divit tomu, že Asádové kryli válečného zločince a masového vraha 140 000 Židů Aloise Brunnera.

Už ve dvacátých letech minulého století se v Sýrii schovával před vězením pozdější velký jeruzalémský muftí Amín al-Husajní, který byl podle webu cnn.iprima.cz odsouzen na 15 let za mříže kvůli organizování protižidovských pogromů. Amín al-Husajní se později stal pronacistickým kolaborantem, velkým obdivovatelem Adolfa Hitlera a nacistického Německa. Pomáhal organizovat divize SS a od Henricha Himmlera získal hodnost Gruppenführera (generála) SS. Velkým sympatiím se on a nacismus těšili i v Sýrii.

Nelze se tedy divit tomu, že po skončení druhé světové války dostal v této zemi azyl Himmlerův pomocník Walter Rauff, který vymyslel plynové komory. Tento zločinec přišel do Sýrie v roce 1948 a s pomocí dalších nacistických expertů pomáhal vybudovat zdejší tajnou službu.

V roce 1971 se v Sýrii dostal k moci státním převratem Hafíz Asád, otec Bašára Asáda. Sýrie i za jeho vedení zůstala útočištěm pro nacistické masové vrahy. Nejvýznamnějším z nich byl hlavní pomocník Adolfa Eichmanna Alois Brunner, kterému se kvůli jeho fanatickému antisemitismu říkalo „krvavý pes“. Podílel se mimo jiné na vyhlazení židovských komunit ve Vídni, Berlíně, Francii, na Slovensku a v řecké Soluni. Má na svědomí smrt minimálně 140 tisíc Židů. Za své zločiny byl několikrát souzen v nepřítomnosti a ve Francii dostal v roce 1954 trest smrti. Nikdy svých zvěrstev nelitoval a místo na šibenici zemřel v klidu v Damašku pod ochranou Asádova režimu. Koneckonců, více arabských států se z důvodu protižidovské nenávisti stálo útočištěm nacistických hrdlořezů.

Jak je uvedeno na webu irozhlas.cz Brunner se do Sýrie dostal na falešný pas v padesátých letech. Tam krátce pracoval pro zastoupení západoněmeckého pivovaru, později byl přijat do syrské zpravodajské služby, kde se údajně stal „zvláštním poradcem“. Dvakrát jej zranily dopisové bomby zaslané izraelskou rozvědkou: v roce 1961 přišel o levé oko a v červenci 1980 mu výbuch utrhl čtyři prsty na levé ruce, když otevřel balíček od Svazu přátel léčivých bylin.

V říjnu 1985 poskytl v Sýrii rozhovor německému časopisu Bunte, ve kterém neprojevil sebemenší lítost nad svými činy. „Izrael mě nikdy nedostane. Židé si zasluhovali zemřít. Byly to odpadky. Jsem se svým životem spokojen. Kdybych mohl, udělal bych to znovu. Jediné, co mě pobuřuje, je, že v Evropě ještě žijí Židé,“ řekl tehdy.

Brunner byl osobním přítelem Hafíze Asada, který nad ním držel ochrannou ruku. Po jeho smrtí v roce 2000 se vlády ujal Bašár Asad. U něj prý tento přední nacista upadl v nemilost a dožil v Damašku v nějaké podzemní kobce. Nicméně za svá zvěrstva nikdy potrestán nebyl. Zemřel buď v roce 2001 nebo 2010. Brunnerovy osudy jsou také jedním z důkazů toho, že v Sýrii se nejedná o souboj dobra se zlem.

Zdroje:

Nazi Alois Brunner Lived Out His Life in Syria, Advising Regime - The Atlantic

Od Eichmanna k Asadovi: nacistický kat Brunner zahynul v syrské kobce. Před smrtí ‚trpěl a křičel‘ | iROZHLAS - spolehlivé zprávy

Případ Amína al-Husajního, velkého muftího jeruzalémského | ARMYWEB.cz

Historik: Palestinci úzce spolupracovali s Hitlerovým režimem - CNN Prima NEWS

Nacisté na Středním východě aneb zapomenutý příběh poválečného působení německých expertů v Orientu – G.cz