A Zlatou hranici vyhrává – Lenka Procházková!

Společnost přátel katolického žehu uspořádala soutěž o Zlatou hranici pro největší nenávistníky ke katolické církvi. A celkem zaslouženě vyhrála hlasování s velkým náskokem Lenka Procházková. Za fanatické lži vůči křesťanům si to zaslouží. I když můj favorit byl někdo jiný.

Náš Spolek přátel katolického žehu ještě nemá jasno, kde si paní Lenka Procházková cenu převezme. Ideální by to bylo v Kostnici 6. července, protože to je asi ta nejlepší možnost. I když Velké Losiny, také nejsou špatné. Ale z finančních důvodů, to zřejmě nebude možné. Nicméně paní Procházková o svoji výhru nepřijde.

Můj favorit to ale nebyl. Já bych byl pro takovou hromadnou Zlatou hranici, protože není nic krásnějšího než taková autodafé, čili hromadné hoření kacířů. Zkrátka, když těch hranic plá víc, je to úžasné, ale ta jedna se v davu přihlížejících ztrácí. Jednou se mně ve snu zdálo, že jako malý chlapec jsem žil ve středověku v Kostnici a 6. července 1415 jsem strašně prosil maminku, abych se mohl jít podívat za město, protože tam prý budou upalovat nějakého kacíře. A já byl smutný, neboť maminka mě nechtěla pustit. A když jsem ji uprosil, tak už bylo pozdě. Kolem hranice stál dav lidí, já nic neviděl, zdálky už jenom stoupal kouř, a já pouze slyšel burácející skandování, hoř, kacíři hoř, tedy v němčině feuer, Ketzer, feuer. Chtělo se mně plakat, ale naštěstí hodný soused, který stál náhodou opodál, mně vzal na rameno, a já ještě nějaké ty plaménky zahlédl. Ale kdyby těch hranic bylo víc, tak hned je to lepší podívaná a diváci si přijdou na své.

Každá soutěž má své vítěze a své poražené, a letos, i přes svoji fanatickou nenávist ke katolické církvi, neuspěl Jaromír Petřík. Ale co není, může být. Příští rok třeba zahoří on, možná i v rámci autodafé.