Absurdní amnestie aneb Klausovo odcházení

Václavu Klausovi zbývá několik málo týdnů do ukončení jeho funkčního období. Domnívat se, že za tak krátkou dobu si nedovolí žádný svůj typický „výstřelek“, by bylo zbytečné. Opět nezklamal! V novoročním projevu nám oznámil, že udělí paušální amnestii.

Již o samotném institutu amnestie, tak jak je formulována v naší ústavě, můžeme vést diskusi. Jedním z faktů je, že za udělení amnestie je formálně zodpovědná vláda. Nicméně v  tomto případě se ministři TOP 09 a celá strana distancuje od kroku, který učinil po tajném jednání Václav Klaus spolu s premiérem a ministrem spravedlnosti. Rozsah amnestie je totiž zvolen zcela zvláštním způsobem a pan prezident do této doby veřejnosti nesdělil, dle jakých kritérií se rozhodoval. Dozvídáme se, že rozsah amnestie se nevztahuje pouze na menší neúmyslné trestné činy. Zarážející je především seznam případů, které tímto rozhodnutím budou „osvobozeny“. Mám na mysli především hospodářské zločiny konané v 90. letech minulého století spojené s tunelováním investičních fondů a daňovými úniky. Pane prezidente, je to náhoda nebo záměr? Mohlo by se zdát, že Václav Klaus dělá „hezkou“ tečku za svým fungováním jako hlavy státu, ale také tečku za ukončením procesů kauz privatizačních.  
Pan prezident by měl vysvětlit občanům a především poškozeným osobám, proč se nedočkají satisfakce a proč se v  tomto státě zahlazují procesy spojené s řádným prošetřením pochybných kauz.
Tímto počinem se ukázalo, jak je důležité zvolit opravdu čestného prezidenta, který bude morální autoritou, strážcem práva a spravedlnosti s pevnými postoji, a který pod nátlakem některých skupin „neuhne z cesty“.