Blíží se veletoč Michala Horáčka

Michal Horáček zahájil prezidenskou kampaň objížděním obcí. Jak říká, obchází zastávky autobusu a trafiky a ptá se lidí “Jak se vám tady žije?”. Raději poslouchá, než mluví. Zajímají ho totiž názory lidí co nejširšího spektra.

Michal Horáček je myslitel a renesanční osobnost. Svět kolem sebe pozoruje přes šedesát let, setkává se se zajímavými lidmi, čte, píše. Je arbitrem morálky, ve svých písních, na facebooku, ve veřejné debatě. Jeho názory jsou jasně formulovány a jsou konzistentní. Michal Horáček má nepochybně názor na uprchlickou krizi, Islám, Evropskou unii, Izrael, Angelu Merkel i Benešovy dekrety.

Michal Horáček však ví, že prezidenta volí nadpoloviční většina a že podporovatelé jeho myšlenek většinu rozhodně nepředstavují. Michal Horáček ví, že jeho jedinou šancí je mlžit, krasobruslit a uchýlit se až k myšlenkám mu cizím, většinovým. Myšlenkám, které nejsou k slyšení mezi jeho přáteli, pražskými intelektuály a konceptuálními umělci.

Michal Horáček bude muset předvést chůzi po laně. Pro příští rok a půl svou vizi světa opustí a vydá se na lov voliče opačného vyznání. Eurofil bude lovit euroskeptiky. Vítač uprchlíků bude lovit islamofoby. Kovaný pravičák z Prahy bude lovit socany z Moravy. Vír politického veletoče Michala Horáčka nabírá obrátky právě teď.

Pro začátek postačí mlčet o svých skutečných názorech. Proto Horáček akcentuje slušnost, reprezentaci a své jazykové dovednosti. Jako by bylo jedno, co prezident říká, důležito je jak to říká a zda to umí říci více jazyky. Bezobsažnost skrývá za prohlášení typu "Prezident přeci není vláda, ale jen vrchní komentátor.". Když už nějaký názor vysloví, pak jedině banální tvrzení, že komunismus je svinstvo a teroristi jsou svině. Zdá se, že pokud nejsme spokojeni s prezidentem Zemanem, který má názor na vše, můžeme si zvolit Horáčka, který neprozradí názor na nic.

Pro zvolení však přeci jen bude potřeba více se rozkročit. Zrodí se nový, volitelný Horáček. Horáček neurčitý a nepolapitelný, zahalený do jednoduchých pravd a moudrých banalit začne říkat věci, které budou v jeho kavárenských příznivcích vyvolávat sebevražedná nutkání. Vyvstane Horáček euroskeptický. Horáček vlastenec.

Otázkou je, jak jde tento veletoč dohromady s morálkou, za jejíhož arbitra se Horáček považuje. Otázkou je, nakolik si falešný hráč láme hlavu s morálkou.