- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Otázky na které bychom rádi znali odpovědi, než však dělat unáhlené závěry, je třeba podívat se na problematiku hlouběji.
Srovnáme-li dění na severu Sýrie a Evropy, jsou diametrálně odlišné. Erdogan s heslem "Pramen míru" buduje bombami "Mírové území". EU naopak užívá stále stejnou taktiku tak blízkou Merkel - metodu zrání problémů, až se nakonec vyřeší sám. Pro nás je potom psychicky nejhorší sledování dění krok za krokem - dnes 5 bomb, včera 4, včera 15 mrtvých, zítra 100, pozítří 150 mrtvých.
Touha po vidině smysluplném řešení se mění v agresivitu a problém "Tramtárie versus Sodoma" řešíme mezi sebou. Přičemž zbraněmi jsou dříve opovrhované řeči zvané drby, příslušející spíš bezzubým stařenám. Roste pobouření, bobtná pohoršení, znepokojení a jejich růst produkuje ve výsledku apatii.
Jsme dostatečně vzdělaní, abychom chápali celistvost problému, máme dostatek zkušeností zprostředkovaných našimi předky i současnými odborníky, ale nemáme dost představivosti, jak zabránit blížící se katastrofě.
Vždy když se ruka vztahuje k vytouženému cíli, dochází nám síly k jeho uskutečnění.... (volně podle Jana Patočky)
Problémy neumíme mnohdy ani pojmenovat. Žádané je o reálných nemluvit a přelakovat je, třeba na oteplování planety a boj proti němu, nebo jakýmkoliv bojem za mír.
Elity se bojí rozhodnout, proto vítězí Erdogan a jeho agresívní vize Osmanské říše, mající kořeny a hranice až ve střední Evropě. Jaké představy mělo Turecko například v devadesátých letech? A:
Začalo mě to zajímat někdy na počátku této dekády, díky hledání zvaného gůglení jsem narazila na Kurda žijícího od sedmdesátých let v Česku a zabývajícího se mj. překlady Karla Čapka do kurdštiny, ale také na jiné znepokojivé zprávy, například o časopise islámistů Dabig vydávaného v Evropě. Tak nějak to celé začalo, rozhodně se nejednalo o žádnou předtuchu reflektující dnešní dny. Postupně vznikl tento soubor článků, úvah, besed a videí.
Postupně se začíná o kurdskou problematiku zajímat i širší veřejnost, chodíme na demonstrace a náměstí, ale tam už je místo spíš k protestům, pro hesla a transparenty. Snad proto toto malé leporelo:
https://d-ecko.webnode.cz/news/pojdme-se-zachranit/
Islámský stát vydává náborový magazín "Dabig" a ten distribuuje v Evropě s cílem získat nové členy radikálních organizace. Stojí v článku TN.cz, více: "Na padesáti stranách najdete texty, ze kterých běhá mráz po zádech. Islámistům jde o nastolení jednoho obrovského islámského státu (chalifátu), kde bude tolerováno jediné náboženství (islám) a bude zde platit právo šaria.".
https://zdenkawagnerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=475087
V Kurdských příslovích lze objevit jedno, navíc vyznačené tučným písmem, snad přesně takový by měl být i tento článek, poskládaný z krátkých sdělení, posbírané jako kvítky na poli. Podle kurdského přísloví:
ZKRAŤ jazyk a všude si najdeš místo.
Kéž by i následující fakta našla místo v našich srdcích, nezůstala stát jako sloup na poušti nezájmu, odsouzená k odstřelu jako Palmyra a další památky známé nám z knih, fotek a dovolených.
https://zdenkawagnerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=477698
Kurdská otázka nesmí být podnětem dalších občanských válek, má být předmětem diplomatických jednání vedoucích k míru, soužití národů a soužití kultur. Multikulturalismus selhává, soužití národů je jiný level. Planeta Země je zde pro život, války Zemi devastují zevnitř i navenek. Místo pluhy Zemi častěji mocnosti přeorávají bombami, se stále dokonalejšími s přesnějším zaměřením a lepšími technologiemi. Technologie spolu s byznysem vítězí nad rozumem a přirozeností, přírodní prostředí mizí v šedi kráterů a rozvalin obydlí.
Proč nezdokonalit soužití národů?
https://zdenkawagnerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=483058
Žádná síla nerozdělí přátelství mezi českým a kurdským národem. Pojem mír dnes není možné chápat jen jako prostou absenci konfliktu, ale spíše jako pozitivní, dynamický proces, ve kterém všechny zúčastněné strany spolupracují v duchu vzájemného pochopení a přátelství.
Stojí za zmínku, že před 52 lety, když byl kurdský národ obětí genocidy, to byl právě český zástupce pan profesor Jiří Hájek, kdo proti tomu, v souladu s Úmluvou proti genocidě, vystoupil v Radě bezpečnosti OSN.
https://zdenkawagnerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=490672
"Jak můžeš klidně spát?", je slavná otázka, kterou John Lennon položil v písni Paulu McCartneymu po jejich rozchodu. Obdobně se ptá Erik Best brzy po novém roce, 4. ledna, kdy ještě doznívaly naše Pé eFka s přáním všeho nejlepšího, ale ptá se politických "elit". Těch elit pořádající summity a zakládající rady pro vše možné a za peníze jejich poplatníků.
V článku je kopie seznamu seznam zavražděných mladých Kurdů. Smutné čtení a zprávy z Turecka, naší oblíbené dovolenkové destinace.
https://zdenkawagnerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=496472
Destrukce lidstva nastává v bodu nulového sdílení utrpení druhých. Jste spokojeni kam jsme se dostali na počátku 3. tisíciletí?
https://zdenkaw.blogspot.com/2016/04/beseda-svoboda-slova-my.html
V Československu ale vyjadřuje průměrný občan své obavy tiše a hledání diagnózy je tedy obtížné. Myslím si, že však nejde o rasismus, ale o již zmíněný strach z neznámého… Ano, je to spíše úzkost a strach, která se projevuje v nejrůznějších formách, jiných než jsou projevy ideologie.
Tito radikálové jednají absurdně, protože žijí v Iráku v absurdních podmínkách. Násilí provokuje násilí. Tady se v absurdních podmínkách jednalo také absurdně.
.... a následuje článek "Ve jménu lidských práv"
https://kotvablog.blogspot.com/2016/10/vrazda-za-zradu-nevysla.html
Nejen o PKK v Praze .
https://zdenkaw.blogspot.com/2017/03/o-knize-islamisticky-trojsky-kun-v.html
Knížka nevelká počtem stran, ale obsahem, se věnuje úseku zhruba dvou dekád života, převážně strávených v Česku. MUDr. Yekta Uzunoglu, autor knihy, je turecký Kurd, lékař, spisovatel a překladatel, bytostně je milovníkem slova, obhájce svobody a lidských práv. V knize zmiňuje věci, nad nimiž budeme v neuvěření kroutit hlavou, že se udály u nás a ne někde na Středním východě nebo v polovině minulého století.
Pokud autor mluví o lidských právech, tak ve smyslu ohrožení naší bezpečnosti, svobod a humanismu, bezpečí jak říkává - jeho hostitelské země. Kurdové dobře vědí jak zlé je žít bez svobod a práv na to základní, třeba zpívat, číst a učit se ve vlastní řeči. Daleko těžší je nesmět žít ve vlastní zemi, být permanentním psancem.Kurdská otázka je v knize nastíněna, děj se však týká převážně Česka, našich institucí, politiků, policie, práva, osobností, dokonce i prezidentů a mezinárodních vztahů. Nevyhne se ani otázce zbraní.
Pojem mír dnes není možné chápat jen jako prostou absenci konfliktu, ale spíše jako pozitivní, dynamický proces, ve kterém všechny zúčastněné strany spolupracují v duchu vzájemného pochopení a přátelství. Stojí za zmínku, že před 52 lety, když byl kurdský národ obětí genocidy, to byl právě český zástupce pan profesor Hájek, kdo proti tomu, v souladu s Úmluvou proti genocidě, vystoupil v Radě bezpečnosti OSN. Tento akt patří mezi osudové události, jejichž prostřednictvím se na základě sdílené víry ve společné lidské hodnoty zrodilo přátelství mezi Kurdy a Čechy.
Mezi ty hodnoty patří respekt k životu, odpor k násilí a naopak prosazování i vedení nenásilného dialogu. Dále také respekt k principům suverenity, teritoriální integrity a politické nezávislosti jednotlivých států a nezasahování do věcí, jež jsou předmětem jejich vlastní jurisdikce.
http://yektauzunoglu.com/media/ve-jmenu-lidskych-prav/
V Turecku žije dvanáct až patnáct miliónů, v Iráku čtyři milióny a v Sýrii milión. V Sovětském svazu kolem osmi set tisíc. Turecko de facto velkoryse poskytlo iráckým Kurdům pomoc na svém území, ale Kurdové žijící v Turecku by měli mít také právo na sebeurčení společně s Turky. Turecký prezident (r. 1991 - Turgut Özal) *) je velice odvážný a sám se několikrát prohlásil za Kurda. Jeho snahy o vytvoření moderního Turecka a vyřešení národnostních problémů však narážejí na odpor různých sil, které by rády celkový sociální a politický vývoj v zemi zbrzdily. Ale to známe tady také, že… Co se týče zmíněných ozbrojených výpadů, tak v každé společnosti působí různé radikální skupiny, ale už slovo radikalismus podle mne naznačuje, že jde o menší skupiny. Tito radikálové jednají absurdně, protože žijí v Iráku v absurdních podmínkách. Násilí provokuje násilí. Tady se v absurdních podmínkách jednalo také absurdně. Například, když si lidé stavěli balóny, aby se dostali přes “železnou oponu” na Západ. Nic však nikoho neopravňuje k použití násilí při řešení politických problémů. Podle mne by Turecko mělo začít amnestií politických vězňů. (z rozhovoru s tureckým Kurdem Yektou Uzunoglu)
*) Turgut Özal - jedna z klíčových postav turecké politiky 2. poloviny 20. století. V letech 1983-89 byl premiérem Turecka, v letech 1989-93 pak prezidentem..... Jako prezident se, v éře po rozpadu SSSR, zasadil o navázání silných vztahů se středoasijskými exsovětskými republikami, zejména s Azerbajdžánem. Velmi též usiloval o mírovou dohodu s Kurdskou stranou pracujících (PKK). Sám byl z půlky kurdského původu. Po jeho smrti však mírové rozhovory ztroskotaly. Právě vstřícnost ke Kurdům zavdala příčiny ke spekulacím, že byl roku 1993 zavražděn. Oficiální příčinou smrti však byl infarkt. Již roku 1988 přežil pokus o atentát. (zkráceno, z Wikipedie)
https://www.youtube.com/watch?v=mnFWtIwfM1U&t=15s
O útoku tureckých ozbrojenýchh sil do kurdského kulturního města Cizir ( turecky Cizre )
Kdysi jsem žil a pracoval v Istanbulu a byl to jeden z nejkrásnějších roků mého života. Úžasné město, příjemné klima, super jídlo a vůně, neuvěřitelně pohostinní lidé. Dodneška mám spoustu tureckých přátel, docela dost chytám z turečtiny, s třemi fajn Turky zrovna zakládáme cyklistický tým. Takže tohle se mi píše velmi těžce.
S tureckými kamarády jsme se v našem bytě v ulici Cevdet Paşa bavili velmi otevřeně - o islámu, o Atatürkovi, Erdoganovi, o zahalování holek i dobývání Evropy. Jenom jedno téma bylo tabu, absolutně jsme se na něm nemohli shodnout a velmi brzy jsme ho přestali otvírat - bylo to ono slavné téma na K.
Další články autora |