Titanic a Victorie

Chcete změnit život, v přístavišti kotví dvě lodě, Titanic a Victoria. Jedna veliká, luxusní, rychlá, nová loď nabízející pohodu plavby, luxus i pozornost široké veřejnosti. Druhá fregata, pomalejší  méně luxusní.

Titanic a Victorie přeplují Atlantic v různých časech, volba je na cestujícím do Nového Světa. Vlastně ani netuší, co tam cestující čeká, má však vizi, s ní se vydává na vlny oceánu, společně s cestujícími a posádkou lodi.

Obrazný příklad naší volby, neboť vždycky máme jen dvě možnosti. Ani v přístavu nekotvila loď třetí, musela by to patrně být ponorka abychom rozlišili plavidla: parník, fregata, ponorka. Třetí možností je zůstat na starém kontinentě, to je ovšem jen druhá možnost prvního rozhodnutí, změnit kontinent, možnost říci NE cestování, ne změně. Příklad lodí  je dobrý proto, že za plavby lze přestupovat z lodě na loď těžko a dělá se to jen ve vyjímečných případech. Ten se stal, na scénu brzy vstoupila loď Carpathia.

Výsledek osudného dne 14. dubna byl 1.500 mrtvých, v 02:20 h, 15. 4. 1912 pak potopení Titanicu, lodi s téměř 900 člennou posádkou. Nedávno uplynulo 102 let od této události, kdy zaoceánský "tygr" klesl ke dnu. Zpětné rozhodnutí pro cestující neplatí, volba fregaty Victorie se dnes zdá vhodnější ale rozhodování zpětně se jen málokdy v životě naskytne. Zpětně zpravidla soudíme, kritizujeme a hodnotíme.

Osudy cestujících z fregaty Victorie neznáme. Dá se tušit, že prodělali mořskou nemoc, chlad, ke hladu důvod nebyl ani důvod proč společně nesledovat širý oceán, východy slunce a vplutí do přístavu.  Dokonce loď mohla mít i jiné jméno, Victoria proto, že dorazila bezpečně k břehům a tím zvítězili všichni na palubě, také čekající na břehu, vítajíce svoje milé, životní partnery či nové společníky.

Někdo z nich pak určitě nastoupil po pár letech, v roce 1944 do lodi válečné flotily a v den "D" se vylodil v Normandii na jedné ze tří pláží, přinést ono vítězné "V" Evropě. Letos, 6.6. 2014 uplyne 70 let od další osudové operace, vedené pod vlajkou VICTORIA, oním vítězným "V". Ztráty byly daleko větší  a operace tvrdá, mnohdy až nelítostná, nelidská.

Lidé se nemají vraždit a střílet, mají plout oceánem světa pod vlajkou míru s nápisem PACE, s oním vítězným "V" před očima, plout k poctě Victorie. Vybojovaných met si vážit, jinak budeme brázdit vlnobitím a svobody vybojovávat stále dokola znovu. "Vybojovávat" je nejen slovní nesmysl, je to nesmysl jako každý boj. Znovu dobývat je pro ty, co si výdobytků dost nevážili v pravý čas, v rozhodujícím čase.

Jsou však životní situace, kdy se rozhodnout musíme, změnit prostředí, nenechat vše jak je. Lodě, letadla a vše co se hýbe jen pozorovat a stát na zemi jak tvrdé "Y".  Jsme opět u Ypsilonek, často jim říkám rozcestníky rozhodnutí. Všichni jsme "Y", máme právo rozhodnutí, život je o rozhodování. Stálém rozhodování, nenechat za sebe rozhodovat druhé, byť všichni na jedné lodi. Někdo je cestující a někdo posádka, opět věc rozhodnutí. Posádky by nebyly bez cestujících a naopak :))

Závěr: Není to nic extra článek, spíše odpovědi na otázky, co denně přináší život. "Hodím to na papír" a mám hlavu prázdnou pro další rozhodování a oblíbené Ypsilonky. Odklepnuto téměř v Pravé poledne s.č. 

Krásné velikonoce o Velkém pátku přeji všem a všem v míru :-))