Blog se mohl jmenovat Slované na webech i v reálu nebo Jak ovlivňuje Ukrajina dění u nás a v Evropě. Snad vyprovokován tím, jak nebezpečí (studené) války v Evropě narůstá, podporováno negativními silami včetně mediálního pojetí, které leckdy připomíná styl komentátování hokejového turnaje. Absence lidských a demokratických principů jak nebezpečí střetu čelit, konflikt eliminovat a navozuje myšlenku, že se jedná o další těžkou zkoušku naší DEMOKRACIE. Diplomatická mluva, díky bulvarizaci médií upadá v zapomění, nerozumíme jí nebo není. Nestačí si jen stěžovat, bouřit se, je třeba víc. _________________________________________________________________________________
PROČ? Protože to, co občané od státu musí bezpodmínečně vyžadovat, kromě základního je KLID. Klid pro práci a další kulturní, tentokrát kreativní vývoj společnosti, zjednodušeně řečeno právo na štěstí. Vážení, máte pocit klidu a míru v naší společnosti, sociální soudržnosti? Máte dojem, že masmédia tento pocit klidu a bezpečí šíří? Pokud ano, nečtěte dál. Je-li ve vás jiskřička pochybnosti, pojďme ten klid posílit, v duchu slov zlatým písmem a do kamene tesaných: "Svět musí být zabezpečen pro demokracii", W. Wilsona, současníka T. G. Masaryka.
Troufalá myšlenka? Nikoliv, v duchu ji vnímáme všichni, sdílíme ji, přemýšlíme o ní, hýčkáme ji, je součástí naší vize. Jsme povinováni přát si klid a smír. Kde ho ale vzít, když bubny tamtamů zní z části zlověstně, z části nadějně, převážně však varovně. Zloba, určitý pocit nesvobody a absence dalších lidských práv se šíří nejen Slovanským světem dál. Je posílení demokracie možné a je možné to říci stručně, na A4? Ano, tak zní požadavek doby, řekněte to stručně. Řekněme to stručně, za pokus to stojí.
Za prvé. Demokratický stát má garantovat lidem práva a svobody, jedním z práv je právo na bezpečí a důstojný život. Absence respektu k lidským právům nabourává celistvost státu, integritu. Integrita je opak korupce. Nepokoje, války, genocida, vyčlenění ze společnosti (vyloučením či povýšením) narušuje celistvost státu. Výsledkem je dřív nebo později rozklad společnosti, asociálnost. Šíříci se zloba, zášť, později bezmoc přecházející v násilí a nárůst trestné činnosti. Zde lze vzpomenout článků sociologů, ekonomů, politologů našich i zahraničních mluvící ve prospěch sociánosti, asociálnost kritizující jako nedemokratický prvek.
Obrana je jediná, být si vědom svých lidských práv a cítit se jako svobodný občan demokratického státu. Slovo "jediná" lze použít díky stavu ohrožení, v kterém se dlouhodobě nacházíme, stav se nelepší, naopak zhoršuje. Obranou je tedy respektování univerzálních lidských práv a posílení prvků svobody v duchu deklarací tvořených a známých desítky, ba stovky let, v 21. století nic nemožného. Naopak nutnost pro zachování vývoje společnosti směrem vpřed. Člověk je tvor učenlivý, těmto zásadám se rád bude učit již od kolébky. Učení je vývoj, ignorace onoho učit se učit, nechat se vychovávat, vede zpět k demagogii, totalitě, fašismu, nacionalismu, v poslední době i negativ způsobených migrací, imigrací.
Za druhé. Jsme občané jednoho státu, který má v Ústavě deklarovanou demokracii. Často se uvažuje o jiné formě vládnutí. Demokracie je zlehčována, zpochybňována, přirovnávána k hlasování dvou vlků a jednoho beránka hlasujících o tom, co bude k večeři. Demokracie je forma vládnutí, není to hlasování, je také o způsobu žití každého jedince celku a mnoha dalších aspektech, včetně mravnosti, mravních norem. Referendum je hlasování, volby jsou volby, vláda je vláda, zde se jedná spíše o prostředky rozhodování a moci. Máme definovány tři moci: zákonodárnou - výkonnou - soudní a tu čtvrtou. Mohou jí být média (dle učení na Vš mediální) nebo lidé, vyberte si.
Demokracie postavená na Lidských právech a Svobodách je vyšší, řekněme vyspělou demokracií, čili vyspělejší formou než doposud, postupující lineárně, nejlépe směrem vzhůru, spolu s vývojem lidstva, kultury společnosti, politické kultury a morálky. Vyspělá demokracie zároveň, díky pevným základům umožňuje soužití lidí různých názorů, ras, národností, náboženství, víry, obdobně jako zvládáme soužití různých pohlaví. Jediné na co je třeba dbát, je pevná vazba základů s prvním podlažím. Vyspělá demokracie má samoopravné nástroje, tím je fungující právo, také respektované a vážené všemi, celou společností, od kolébky až nahoru. Právě zde je velký prostor pro "učit se učit". Pokud dochází k chybám, vždy je prostor na jejich nápravu a musí k ní docházet, "Musíme to poopravit"
Za třetí. Předchozím je vytvořeno prostředí přijatelné pro lepší, vyspělejší funkci státu, nic nebránící pracovat na jeho blahobytu, prospetitě, funkčnosti, rozvíjení kulturního a bohatého státu. Kdo to ale bude řídit, aby vše fungovalo jak má? Zdroj řízení je opět člověk, jeho kreativita, píle, vize. Jinou veličinu než člověka nemáme. Problém? Nikoliv, máme republiku s 10,5 miliony lidí, netřeba hledat pro funkce, je třeba hledat lidi schopné používat nástroje a řídit týmy odborníků, držet vizi. Takových lidí je údajně pouze 0,5% z celku, mnozí to o sobě však ani neví. Není třeba bojovat o funkce, posty, je třeba hledat tento dar v sobě. Potřebujeme víc lidí k řízení a práci v týmech, než se může zdát, na každého se dostane.
Oněch 0,5% celku a dalších sdílící tuto myšlenku vyspělejší demokracie cítíme, tušíme, setkávali se s nimi, čteme jejich pojednání, články, názory. Bližší upřesnění, jmenování není nutné, není nutné nic uspěchat, stejně jako nabádat k registracím a sjednocení. Demokracie v tomto pohledu je spíše věcí každého než věcí registrace, peticí, podpisů, závazků a hlasování. Není třeba nic uspěchat, stres není na místě, týmy nechť pracují v klidu, leč rázně. Všichni, kteří jste dali byť sebemensší podnět k této A4, všichni jste vítáni, každý bez ohledu na tituly, IQ, EQ, důležitý je člověk a jeho hlaví orgán, srdce na pravém místě. Musí tepat ne bít aritmicky. Pokud si někdo třeba jen stěžoval, nevěděl rady, i on dal podnět, patří mu dík.
Za čtvrté. Důležitá je funkčnost. Bude vyžadovat víc, vzhledem k tomu, že mluvíme o institucionální změně, nikoliv o "revoluci" podporované teroristickými a mocenskými prvky, bude se jednat o spolupráci, řekněme tří základních pilířů, zastřešených čtvrtým. V současnosti známe: 1. ministr - 2. poradci - 3. výkonní úředníci - 4. zbytek ČR, vévodí média. Nefunguje to, vysoké náklady na sociální zabezpečení, chudnou všichni, bohatí vysokými odvody a chudí jak se šíří pandemie doby, chudoba. Krize morálně-kulturně-ekonomická sužuje stát.
Zvážit drobnou úpravu struktury moci na: ministr-poradce-praktik- zabezpečení. Zbytek ČR, občané, nevypadl, zbytek ČR je aktivně zapojen do evoluce, do politické kultury. Jen pilíře nejsou čtyři ale tři. Je známo, že trojnožka se nemůže kývat, vždy stojí pevně, byť jedna noha kratší. Zabezpečení bude zastřešení oněch tří "mocí", pilířů. Kontrola, souhra, koordinace celku zvané stát, řekněme "rada" nebo koordinátoři. Výsledek: 1. ministr - 2. poradce - 3. praktik, nad nimi zastřešení, garance. Důkaz že to funguje nalezneme v době 70. let, jisté setrvačnosti doby zvané "Pražské Jaro", zjednodušeně nazývaný "týmová práce" v rámci generálního úkolu -systému. Dobrý systém je imunní vůči virům. Korupce je druh viru, opak korupce je integrita. Tento systém by se mohl jmenovat "Integrovaný systém řízení". Zbývá nalézt integrátory? :-))
_____________________________________________________________________________
Závěr:
Čekáme přesný návod, jak demokracii vrátit tam kde má být jak ji posílit? Návod dát nelze, to je právě to demokratické, my se musíme učit toto chtít, vědět proč demokacii a proč demokracii dokonalejší. Jednoduše proto, že chceme lepší svět, stejně jako lepší auto, kabelku, plnou peněženku, dokonalého partnera, dobrou knihu, báseň, film. Demokracie je totéž co život, není jen politika, má daleko větší rozměr, stojí za to ji zkoumat, rozvíjet a ctít.
Učit se učit, čerpat z materiálů, které zde leží i tisíciletí, učit se z nálad společnosti, vnímat spokojenost i nespokojenost, spřízněné i odpůrce, nejít cestou výzkumů po telefonu a názorů PR agentur. Obdobně vznikl tento článek, čerpáním informací, včetně vnímání, připomínek, povzdechů, vnímání lidského štěstí i neštěstí, z podnětů článků skvělých novinářů i prvků jisté spolupráce s dalšími lidmi, skupinami. Pokus o vnímání v širších souvislostech a maximálně zkráceno. Píše-li se o chudobě, rozumí se vše, co k ní patří, od bezdomovectví až po nezaměstnanost, špatné zabezpečení seniorů, vše asociální. Každý z nás je jiný svým zaměřením a to je moc dobře, škála práce bude obšírná a práce bude hodně. Je třeba posílit prostředí přijatelné pro život všem občanům státu bez rozdílu. Nejen na MF bude zajistit prostředky pro tuto lidskou podobu státu bez korupce a segregace společnosti na chudé, méně chudé, bohaté a nepotřebné. Investice do budoucnosti se vyplatí: "Investovaný čas jsou peníze".
Můžeme být jeden ze států EU, světa, který dokáže, že princip vyspělé demokracie funguje a dokáže eliminovat negativa doby, vrátit se k původním kulturním hodnotám společnosti. Nejsme zemí národnostně a názorově (zatím) rozpolcená, chudí zadlužení a ohrožování strachem z násilí spoluobčanů jako třeba Ukrajina. Máme na to, jít jinou cestou, lepší. Jakákoliv obtížná práce je lepší než občansko-mocenská válka, byť jen studená.
Článek není návod, snad ukázka že každý, kdo jen trochu chce, může něco pro demokracii udělat, nemusíme být nutně politologové, odborníci, cebrerity, vyvolení, ale je dobré svou vizi mít, žít svůj sen.
