- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Demokracie je rodu ženského neboť je křehká, její děti jsou právo a svoboda, lidská práva, taky politická a děstká, to jsou její děti. Když se děti vydaří, mamka má spokojený život a naději, že děti o ni budou pečovat dál, až samy vyspějí.
Demokracie nemůže žít sama a pečovat o své děti, potřebuje živitele, partnera, ochránce, muže, ty pravé muže, kteří se nezaleknou řinčení zbraní a ryku všeho ražení. Taky si musí dát demokracie pozor na žárlivé sokyně typu závist a zloba. Demos (z řeckého lidé) tedy musí mít bájné hrdiny a muže neochvějně za ní stojící.
Muž bojovník a živitel je ten, kdo ženě a dětem zajišťuje a zabezpečí prostředí kde žijí všichni společně. Toto není bez nebezpečí a rizika, temmné síly vždy budou usilovat o tyrani a pošlapání práv, vždy budou útočit na křehkou demokracii, ona však právě touto cestou sílí a kvete do krásy. Jen zapšklí odpůrci pomlouvají její zralou krásu. Zráním, dospívají i její děti, spojením demokracie, práv a můžů činu nabývá na intenzitě. Krákorající krkavci, šmejdi a mnohomluvkové ztrácejí vliv.
Vyspělá, kulturní společnost pokračuje od pradávna cestu, ctí kulturní dědictví předků, předává je z generace na generaci a posiluje. S ní i demokracie, pokud síly kontraproduktivní jako zloba, závist, násilí, tyranie nezískají přesilu. Tyto imaginární věci, demokracie a její děti, svoboda a lidská univerzální práva potřebují tu pevnou, odhodlanou ruku muže typu Odyssea a ona pak jak Penelopé, bude věrně čekat, poněvadž věří, že její muž se vrátí. Nepochybuje, čeká pevně a věrně.
Byla to pohádka smíchaná s bájemi. Co jiného, když území, kterými bloudil Odysseus ovládá zloba, zášť a nenávist, zachvacující i naši Evropu, území kdysi obývané kmeny, nazývanými Barbaři za Dunajem. Doba však vyspěla, s ní i lidé. Vyspívá a rozvíjí se i demokracie, nenechejme si ji vzít barbary a uzurpátory moci.
__________________________________________________________________________________
Blog jsem začala psát 4. 3. 2014 na popud z diskuze, nedokončila jej, dnes jsem se k němu vrátila. Našla jsem tam Jaroslavovu otázku: "Hm.. a proč je třeba válka, zbraň, nemoc, smrt, (jo i krása a láska) rodu ženského? Zatím co například porod, mír a klid je rodu mužského? No to jsem Zdeni sám zvědavý".
Hm... asi to bude o párování ale něco je tu navíc. Rozhodně válka se nepáruje s klidem, mírem, rodí jen nenávist. Válku zavrhnout a "zbraně" použít jinak, i slovo je mocná zbrań je-li spárováno s klidem a rozumem :) Nemoc a smrt patří k životu s tím se nedá nic dělat, jen těm zbytečným předcházet. :)
Další články autora |