- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Koho by nezajímala budoucnost vlastní a budoucnost jeho "následníků"? Když umřel můj otec, našla jsem v knize "Vzpomínky na budoucnost" jeho dopis panu Dänikenovi starý zhruba 30 let. Nesouhlasil s Dänikenem a s našim pohledem na mimozemšťany.
Obyvatelé této planety nebudou v našich kosmonautech vidět božstvo, naopak naši kosmonauti strnou v úžasu. Budou zmatení jako když lesní laň zabloudí do obce a občané ji obklopí a chytnou aby si s ní pohráli a zase ji pustili na svobodu. Nekraťme uzdu fantazii a jděme dál. S čím jsou největší nesnáze mezi lidmi na zemi? Člověk má svobodnou vůli, může dokonale podle této svobodné vůle, i když je v tom určitá zrůdnost, rozhodnout se jinak myslet, jinak mluvit a jinak jednat. Z toho vznikají největší společenské krize.A nyní si představte, že obyvatelé té planety, kterou si vybrali pro přistání naši příští kosmonauti, jsou uzpůsobení tak, že není u nich odtržení myšlení, mluvení a jednání, nýbrž všechny tyto tři prvky jsou v naprostém souladu a projevují se zároveň. Nepoužívají artikulované řeči, kterou dnes my pokládáme za vrcholný nástroj myšlení a dorozumění, nýbrž jejich řeč je nádherná hudba, zpěv, který je v souladu s jejich myšlením a jednáním.Celý dopis: http://zdenula-i.bloger.cz/Ze-zivota/Poklady
Nejsou zde však mimozemšťané, není zde NWO, tak si tu cestu musíme projít. Pointa se snad dostaví v závěru. Nyní k článku Vlastimila Podrackého - Nevyhnutelný vývoj k NWO? a otázkám v něm navozených, k článku: http://podracky.bigbloger.lidovky.cz/c/451917/Nevyhnutelny-vyvoj-k-NWO.html Odrážky s tečkou jsou z článku, zbytek moje reakce nebo komentáře.
"Jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí, my bychom vzhůru k nebesům a jsme zde zemí spjatí....", Jan Neruda, Písně kosmické. Kosmopolitismus (z řec. kosmos, svět, a polis, obec), česky světoobčanství, je teoretický postoj člověka, který chce být občanem kdekoli na světě.
Vybaví se Masarykovo "Kdo byl slušný, bude slušný i nadále". Jsou videa, které si pustím třeba 3-4 krát, jsou tak znělá nebo melodramatická, že některé z nich uvíznou v hlavě, obdobně jako některé písně .
Protože je zájmů hodně, vytváří se zdání, že je třeba zákonů jako zboží v obchodech a s odpovídající úderností reklamy. Nedbá se na jejich dodržování, neb ani dodržovat nejdou, ale na jejich další množení. Dalšími zákony se pouze množí chaos a ztrácí se povědomí o morálnosti.
?Multikulturalismus je myšlenkový a politický směr (kulturní ideologie), který zastává stanovisko, že v jednom demokratickém státě mohou společně žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou a zdůrazňuje prospěšnost kulturní rozmanitosti pro společnost a stát. Je živý v zemích, jejichž obyvatelé pocházejí z rozdílného kulturního prostředí a v některých z nich se uplatňuje i jako konkrétní politika státu. Cílem je politicky sjednotit všechny občany bez ohledu na jejich původ, rasu či přesvědčení, a to tak, že si pokud možno zachovají své kulturní odlišnosti. (z Wikipedie)Poznámka: Kulturní odlišnosti, nikoliv právní, například právo šaria. Terorismus rovněž není kulturní odlišnost, stejně jako džihád. Terorismus, džihád a šaria, jsou prvky asociální, pohrdající bezpečnosti a právem na život.
?Kultura a zboží může přicházet zevně, zákony však zevnitř (státu). Na co by jinak stát byl? Jako sluha vyšší moci.
_______________________________________________________________
Závěr: Lze nalézt, patrně ve fenomenologii, že problém je třeba zabalit, do kuličky a zkoumat jej jako celek, zabalit proto, aby mohl být zkoumán ze všech stran. Přesný opak toho co děláme, že zkoumáme problém minutu po minutě, za dva dni mu nevěnujeme už žádnou pozornost, on se může rozrůst do dalšího mega rozměru a roky dál bujet.
Sestřelené letadlo a neodhalení kdo jej sestřelil. Neoznačená vojska na různých územích. Kdo vlastně bombarduje v Sýrii lidská obydlí. Jak mají Řekové a Itálie střežit hranice Schengenu? Mega objem migrace atd.
Opakovaně narážíme na zmínky o zemském zřízení a jeho výhodách. Zemi můžeme milovat, stát nikoliv. Stát je nástroj, má instituce, které mají zajistit, co si občan sám zajistit nemůže, například bezpečí, legislativu a obranu. Význam slova politika se odvíjí od "polis" = obec, opět územní celek. Vztah máme zpravidla k zemi, k místu, obci, místu narození, místu bydlení či pobytu. V neposlední řadě k planetě Zemi, v tomto směru lze být kosmopolitní. Pokud sousední země ničí ovzduší, dotkne se to i nás, stejně jako ničení pralesů v Amazonii.
Bezesporu směrujeme k NWO (novému světovému řádu), jde o to, zda bude mít rozměr přirozeného světa pro zachování života na Zemi. Opak je onen obchodní duch uznávající rostoucí objemy, zisky a za jejich účelem preferující globalizaci, s průvodním jevem plevelní a vyčerpávání bohatství naší planety, doprovázené korupcí a neomezenému diktování pořádků.
Máme tedy dvě možnosti směrování: Planeta Země pro život nebo směr k jednomu velkému byznysu. První lze maximalizovat, pokud se maximalizuje to druhé, mnohého oligarchu nebo byznys spolknou ti větší, až zůstane nakonec jediný a poslední. Díky tomu že ostatní postavil do pozice poddanské, nebude mít odbytiště a asi se zhroutí sám do sebe, nebo jej čeká osud podobný Krakenovi, lidé jej nakonec přemohou.
Hranice mezi oběma rovinami vývoje, a) Země, b) Byznys, budou místy nezřetelné a mohou se prolínat, jedno bez druhého nelze. Záleží zda ti "bohatší" přistoupí na hru a riziko, býti polapen těmi ještě většími predátory. Je otázkou zda někde v podvědomí mají pud sebezáchovy a povědomí o tom, jak vymřeli brontosauři. Zůstat sám na zplundrované planetě není příliš povznášející. Možná bude vše daleko prostější, každý ví, že bez odbytiště není odbyt a zisků. Boj o odbytiště nevede přes chudnutí zákazníků. Mohou zotročit lidstvo, planetu mohou pouze zničit, ta je v konečném důsledku zahubí sama.
Příliš dlouhý text, bude chtít zkrátit nebo transformovat do textu jiného formátu, snad písně. S přibývajícími problémy nabídnout rozuzlení o délce tuctu řádků je téměř nemožné. Dějiny měly Damoklův meč a Gordický uzel, nás ovládají média, zbytek dokoná náš všeobjímající těkalismus.Damoklův meč jako stav nebezpečí ohroženého štěstí a Gordický uzel jako rozhodné řešení složité situace.
NWO by měl mít své jméno, dokud nebude mít jméno, nevznikne. Napadlo mně "ratio" (uvažovat), uvažování o tom, jak nový světový řád udělat lepším a vyspělejším. Nebo "harmony" (soulad) v duchu onoho dopisu panu Dänikenovi nebo souladu života člověka s přírodou.
Další články autora |
HiPP rozšiřuje své portfolio kojeneckého mléka o nový typ obalu. Novinka přichází ve formě HiPP COMBIOTIK® v plechové dóze, 800 g, která nabízí...