Další odpověď, profesionála a právníka. Díky za odpověď  Přidávám do "seznamu" odpovědí, s přáním: "Už žádné nelogičnosti!" 

Dobrý den,

takže jste mě nakonec donutila něco napsat. Znovu jsem si to přečetl a vypadá ho hodně nelogicky. Jazykovým výkladem tomu musím rozumět tak, že skutečně by se měla sazba pohybovat v intervalu od 25 do 100%, resp. od 20 do 80%.

Logiku to ale nedává, nechápu proč se určuje nejnižší možná sazba, když zákon by měl stanovit jenom nejvyšší!

Patrně se jedná o legislativní zmetek, nic vím vám k tomu nepovím.

Nevím, co je nesrozumitelného na definici: penále je 20 % z nesplacené částky, ale nejméně 100 Kč a nejvýše 500 Kč.  Znamená to, že se částka vypočte jako dvacet procent ze základu. Pokud vyjde částka nižší než stovka, pltí se ona stovka. Pokud částka vyšší než pět stovekk, zaplatíte pětistovku. Totéž je i s částkami uvedenými v procentech (jen ten výklad by byl složitější).

Řekl jste to přesně, je to vlastně stanovení intervalu 20-100% (25-80%). Ještě zbývá vysvětlit jak omezení lichvy souvisí s tím, že minimální sazba RPSM může při LS=0,25 STONÁSOBEK ĺombardní sazby. Ovšem netřeba vysvětlovat matematicky, spíše logicky. Ve Švýcarsku je HORNÍ hranice úroků 15%, u nás je definována i SPODNÍ.. Pak si všimněte RPSN při lombardní sazbě 5%. Není to omezení lichvy, je to nesmysl a to ještě vyjádřeno slušně... Nehledě že ve Důvodové zprávě se mluví o tom, že úrok kolem 70% je nemravný. Ale vaše přirovnání RPSN k penále, to sedí 

Ano, každý to čteme jinak. A toto není nedokonalost, ale naopak, právě chtěná kvalita.

Tedy, budu-li na příklad zákonodárcem, nebo jeho kamarádem, kmotrem,  příbuzným, komplicem ve firmě, ......, a budu provádět lichvu (nikoliv náboženskou, ale moderní), budu to provádět s klidem v duši (pokud ji vůbec mám). Pokud by to totiž řešil soud, bude to řešit složitě, dlouhou dobu, s výsledkem snadno zmanipulovatelným.

A takovéto kvalitní zákony se vyvíjejí postupně, především mnoha drobnýmí přílepky, při co nejmenší pozornosti poslanců. V průměru 1x díky diletantizmu, 9x díky oné "prozíravosti".

Tak to tedy čtu, už dluho, tedy že zákon není odbytý, že je "kvalitní".

Ale i při zásadní změně zákona je možno vysokou kvalitu zajistit. Nejlépe když se přijímá velmi rozsáhlá změna a to narychlo. Na příklad nový Občanský zákoník. Takto lze uzákonit i kvalitní náhradu anonymních akcií: 

http://vlkovobloguje.wordpress.com/2013/12/28/kdo-umi-ten-umi-aneb-o-sverenskych-fondech/#more-934051 Nebo možnost exekuce majetku vneseného do manželství ze zatajeného dluhu manžela z doby před manželstvím. Tedy nevdávejte se! Nežeňte se!  Nejen si snížíte podpory ale i zvýšíte riziko pozbýt majetek. Ať není na důchody, ať vyhynem, ať čím hůř tím líp!. Atd. atd. Náprava bude trvat víc než generaci, pokud vůbec.

Hmmm... A dost si u toho počteme 

Já to čtu tak, že maximální přípustná sazba RPSN může kolísat od 25 do 100 procent. Tedy v situacích nízké lombardní sazby jako nyná je přípustné maximum 25 procent

To je ten problém, každý to čteme jinak.... "nejméně 25 % a nejvýše 100 %",  Nejméně znamená, že zákon určuje minimální interval 20% a max 100%.. Vzhledem k tomu, že za znakem "%" není z čeho, znamená to RPSN. RPSN  20-100% ... Nebo že ty zákony nejdou číst 

Tzv. "lichvu" nejde zákonem omezit, vždy se najde právní finta jak zákon obejít.

Celý zákon je tedy úplně zbytečný a pouze dál zaplevelí celý právní systém.

Ta novela představuje pár řádků, jsou v článku nakopírovány. Obsahuje však možnost až 100% RPSN, RPSN nám moc neříká, prostě úrok a náklady-poplatky. Úrok 100% je rozumný úrok? Který má zabránit lichvě? Ztratili jsme pud sebezáchovy, soudnost nebo jsme ke všemu absolutně laxní?... Podotýkám, nejsem zastáncem úvěrů... Zákon vlastně ukládá u minimální úrok a to už je naprosto mimo mísu.

Slovo lichva se dnes užívá velmi nesprávně.

Lichva je pojem náboženský, nikoli ekonomický.

Lichvou je úrok z půjčky určené ke spotřebě (nikoli k investici), a to bez ohledu na výši tohoto úroku.

Tedy na příkladu: půjčím-li si peníze na koupi traktoru nebo krávy, má ten, kdo mi půjčil, právo žádat ode mne úrok, požadavkem úroku se nedopouští hříchu. Půjčím-li si však peníze na to, abych si koupil jídlo, nebo dnes třeba zaplatil obědy dětem ve škole, pak sebemenší úrok z těchto peněz je lichvou a kdo jej ode mne vybírá, hřeší, zpravidla smrtelným hříchem.

A jak hřeší ten, kdo si půjčí a nevrací?  Není to o "nepokradeš"?