Když se lidé nedokáží domluvit sami se sebou

Také se občas pozastavujete nad nesnášenlivostí, netolerancí ve společnosti? Nad nesnášenlivostí zastánců režimů, ideologií, propagátorů různých náboženství, nad břitkostí diskuzí?

Tak se té zloby a řevnivosti držíme jako klíště, zabírá celý náš myšlenkový prostor, pustit do ní trochu světla, nebylo by nám dobře. Více vysvětluje kognitivní disonance *).

Nejen pořadu "Máte slovo" chybí "koncovka", zpravidla totiž na ni není čas. Paní Jílková dokáže lidi rozparádit, snad v dobrém úmyslu, aby si lidé věci vyříkali, vykřesali se takzvaně a následně došlo z jakési shodě, prostoru pro řešení a tím pádem i smíření. Na to však zpravidla už nezbývá čas, jak v TV, tak v politice, tak v životě. Do řevnivosti se noříme víc a víc.

Kdy bude lépe? Asi až narazíme na samé dno, na jeho maximum, pak už nebude kam pokračovat. Ale zvládnou to pouze ti, kteří nepodléhají kognitivní disonanci. Kteří připustí tu prostou a samozřejmou věc, že i ten proti němu stojící je jen člověk, stejný jako on, s chybami i plusy. Že každý problém má řešení, řeší-li se v klidu a s nadhledem, místo prohlubování konfliktu se dívat vpřed, do budoucnosti. Což například zpravidla chybí i věcem neživým - našim zákonům, v kombinaci s jejich množstvím, jsou jednou z příčin našeho stavu.

Příčinou neklidu ve společnosti jsou vlády neschopné věci řešit včas a smysluplně, například bez nadbytečných limitů a vyjmenovávání, která už za měsíc budou překonány a ukáží se neúplné. Nervozita roste i vlivem vakua mezi mocí výkonnou a vlastním konáním, řešení přichází až příchodem policie, chybí silný výkonný a respektovaný element zabezpečení. Chybí váha morálky, prostor pro ni byl zahrnut a přeplněn nesmysly jako volební popularita - populismus, případně tržního efektu - konzumního marketingu. Příští řada voleb může být dokonce přehlídkou lídrů přinášející zázračná a jediná řešení na dosud neřešené problémy. Ano, postavená na společensko - hospodářské krizi, přestože kontrolka přiměřenosti už nějakou dobu signalizuje STŮJ!

Lidé ztrácí už dlouho pocit bezpečí a rozměr důstojného života, kupodivu se to projevuje laxností. Populismus řevnivostí a fanděním. Někde mezi nimi je konstruktivní kritika. Čtvrtá sorta mohou být sluníčkáři. Jedno mají společné, každý má nárok na svůj názor, na život, důstojný život a bezpečí. Laxní - lační - věcní - akční. Máme dokonce i odborníky na politický marketing. Teoreticky se nám nemůže nic stát, všechno je zajištěné, slovy barda.

Když někdo řekne: "Je  mi zle, potřebuji pomoc.", kolik se ozve lidí ochotných pomoci? Hlavně neposílat hned zásahovou jednotku, policii a vojsko. Hledá se lidskost. Zlatá kognitivní disonance, mluví jen dvou protichůdných, my máme a nejen na poli společenském, asi čtyři fronty. Přitom: "Doba si žádá jednoduchost", věcnou a kreativní, nikoliv zjednodušující a prostoduchou.

Pomoc potřebujeme my, naše společnost. Od přítele v cizině, českého emigranta, mi přišlo jeho zvolání: " Tedy já ti řeknu, takovou nenávist a ještě k tomu tu sebranku ve vládě a na Hradě, nu máte co dělat. Zničit ty zbytky a bude už jen potřeba to znovu vystavět.". Jednoduchost sdělení, že i v parném létě zamrazí. Jsme takoví bezdomovci rozměru lidství. Příjemné prostředí, vlídnost, vstřícnost vyžadujeme jednostranně.

Pomůže zvolání: "Nechci tady řevnivost?". Samozřejmě že ne.

____________________________________________________________________

*) Pointa kognitivní disonance je stručně asi tato: "Samotná teorie je elegantně prostá: jestliže máme v hlavě dvě protichůdné myšlenky, které se vzájemně vylučují, není nám dobře. A budeme se proto snažit, aby se nám udělalo lépe."

Myšlení a uvažování, dvě odlišné roviny. Myšlení je opakování myšlenky neustále dokola, bloudění v kruhu, může vést až k sebehypnóze. Uvažování je nacházení argumentů i protiargumentů, dává užitný a smysluplný efekt.